Toto je počet sklenic alkoholu týdně, při kterém se začne vážně poškozovat mozek. Vědci bijí na poplach

Není žádným tajemstvím, že alkohol našemu zdraví nesvědčí a to ani ten jeden skleničku před spaním, kterou mnozí pijí s cílem rychleji usnout. Často, když se hovoří o vlivu alkoholu na lidský organismus, zmiňují se především těžcí konzumenti. Jen zřídka se však přesně kvantifikuje, kolik alkoholu je už „příliš mnoho“ a kdy může zanechat na našem zdraví trvalé následky.

Nový výzkum přináší znepokojivá čísla

Nejnovější výzkum publikovaný Americkou akademií neurologie (American Academy of Neurology) se zaměřil na téma, zda je těžká konzumace alkoholu spojena se zvýšeným výskytem strukturálních poškození mozku a příznaků demence. Cílem studie bylo prozkoumat souvislost mezi mírou konzumace alkoholu a výskytem hyalínové arteriolosklerózy, tau patů, sníženou mozkovou hmotností a zhoršeným kognitivním stavem.

Co zkoumali vědci a jak?

Aby vědci odpověděli na výzkumnou otázku, analyzovali mozky 1 781 lidí, kteří zemřeli v průměrném věku 75 let. Všem byla po smrti provedena pitva mozku, což jim umožnilo přímo pozorovat, jaké změny a poškození v mozku během života nastaly.

Informace o množství konzumovaného alkoholu získali vědci od rodinných příslušníků zemřelých. Na základě těchto údajů účastníky rozdělili do čtyř skupin: osoby, které nikdy nepily alkohol, mírní pijáci (maximálně 7 nápojů týdně), těžcí pijáci (8 a více nápojů týdně) a bývalí těžcí pijáci, kteří s pitím přestali před smrtí. Jeden nápoj definovat jako 14 gramů alkoholu, což odpovídá přibližně 350 ml piva, 150 ml vína nebo 45 ml destilátu.

Vědci poté analyzovali mozkovou tkáň a hledali různé znaky poškození. Zaměřili se na hyalínovou arteriolosklerózu – ztluštění a zúžení malých cév, které zhoršuje průtok krve a vede k poškození mozkové tkáně. Dále sledovali přítomnost tau patů, což jsou shluky proteinů typické pro Alzheimerovu chorobu. Vyhodnocovali také mozkovou hmotu, konkrétně poměr velikosti mozku k tělesné hmotnosti, který může naznačovat úbytek mozkové tkáně. Současně vyhodnotili i kognitivní schopnosti zemřelých podle dostupných údajů.

Při zpracování výsledků zohlednili také další faktory, které mohly ovlivnit zdraví mozku – věk při úmrtí, kouření, fyzickou aktivitu nebo celkový zdravotní stav.

Výsledky jsou jasné a znepokojující

Studie ukázala, že těžká konzumace alkoholu je spojena s viditelnými známkami poškození mozku. Těžcí pijáci měli o 133 % vyšší pravděpodobnost výskytu cévních lézí ve srovnání s abstinenty a až o 41 % vyšší riziko výskytu tau patů.

Ještě znepokojivější je, že bývalí těžkí pijáci, kteří s alkoholem přestali, měli stále o 89 % vyšší pravděpodobnost výskytu cévních lézí a o 31 % vyšší riziko výskytu tau patů. Navíc u této skupiny byl zaznamenán nižší poměr mozkové hmoty k tělesné hmotnosti a zhoršené kognitivní schopnosti, což naznačuje, že účinky těžkého pití mohou přetrvávat i po jeho ukončení.

Vědci také zjistili, že těžcí pijáci umírali v průměru o 13 let dříve než ti, kteří alkohol nepili vůbec.

Závěrem je třeba říci, že ačkoliv studie neprokázala přímou příčinnou souvislost, ale pouze asociaci, výsledky jasně ukazují, že pravidelné nadměrné pití alkoholu může výrazně zvýšit riziko poškození mozku a s tím spojených problémů s pamětí a myšlením.