Velikonoce: Víš, kde se vzal zvyk šibaní dívek a proč je vlastně šibeme? Budeš se divit
Víš, kde je šibačka běžná tradice a kde o ní v životě neslyšeli? Ukrajina, Rakousko a jiné země slaví Velikonoce úplně jinak než my.
Velikonoční svátky patří k jedním z nejvýznamnějších náboženských svátků v roce. V křesťanské tradici je Velikonoce oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Podle Bible byl Ježíš ukřižován na Velký pátek a na třetí den, tedy v neděli, vstal z mrtvých. Tímto činem porazil smrt a přinesl lidem naději na věčný život. Velikonoční svátky tak symbolizují vítězství života nad smrtí, odpuštění, naději a nový začátek. Pro věřící jsou dokonce důležitější než Vánoce.
Vedle duchovního významu se však s těmito svátky pojí i množství lidových tradic, které mají často kořeny ještě v pohanských zvycích. Jedním z nich je i takzvaná „šibačka“, jediný den v roce, kdy mohou muži „vyšvácet“ ženy a dívky, aniž by byli za to potrestáni. A co je na tom nejlepší? Ještě za to často dostanou výslužku, vajíčko, čokoládu, nebo sklenici něčeho ostřejšího. Ale zamyslel ses někdy nad tím, proč to vlastně děláme?
Proč naše ženy šibeme?
Oslava jara a života
Ještě před příchodem křesťanství lidé oslavovali příchod jara, plodnosti a znovuzrození přírody. Málokoho by to dnes napadlo, ale mnohé dnešní velikonoční symboly, jako jsou malovaná vejce, zajíčci nebo voda, mají původ právě v těchto dávných pohanských rituálech. Dnešní Velikonoce jsou tak spojením náboženských oslav a starobylých zvyků, které se časem prolínaly.
Vrbový prut jako symbol života
Šibaní dívek karabáčem není tak násilná tradice, jak by se mohlo zdát. Naopak, má symbolický význam. Karabáč se tradičně vyrábí z čerstvých vrbových prutů, protože vrba se odnepaměti považovala za strom života. Věřilo se, že dotek prutů přenáší na dívku mládí, zdraví a plodnost. Čím svěží byl karabáč, tím více životní energie měl „přenést“.
Cílem tedy nikdy nebylo ublížit dívkám, právě naopak. Šibaní mělo ženě zajistit krásu, zdraví a vitalitu po celý rok.
Oblévání jako symbol očisty
K šibaní neodmyslitelně patří také oblévání vodou. Voda je symbolem očisty a obnovy. V některých regionech se dívky nechávaly oblévat dokonce záměrně, věřilo se totiž, že jim to přinese štěstí, lásku a úrodu.
Je šibaní i za našimi hranicemi? Naše tradice jsou opravdu unikátní
Ačkoli se šibaní nejvíce spojuje se Slovenskem a Českem, podobné zvyky najdeme i v dalších slovanských zemích. V Polsku je známý „Śmigus-Dyngus“, kdy se oblévání vodou bere tak vážně, že se z něj často stává celodenní vodní válka.
V Maďarsku zase muži ženy pokropí parfémovanou vodou nebo kolínskou a recitují při tom krátké verše. Ale tady končíme, naše tradice se v dalších zemích neprosazují.
Pokud bychom se podívali třeba na Ukrajinu, tak tam zvyk šibaní není tak rozšířený a je spíše raritou. Na Ukrajině se velikonoční svátky oslavují především v duchovním smyslu, velmi silně je přítomna návštěva kostelů, svěcení jídla nebo rodinné oslavy. Kdybychom se podívali do Rakouska, tam šibaní vůbec neexistuje. Tyto svátky tráví v duchu křesťanských zvyků. Německé velikonoční tradice jsou také odlišné od těch našich a více se podobají těm západoevropským než slovanským. Tam například praktikují hledání velikonočních vajíček, což je hlavní aktivitou pro děti.
