Sedíš až moc? Vědci varují, že to může zmenšit tvůj mozek a zvyšuje to riziko vážné nemoci, která trápí tisíce Čechů

Vědci zkoumali, zda dlouhodobé sezení urychluje úbytek mozkové tkáně a zhoršuje paměť u lidí. Zjišťovali, zda sedavý způsob života může být samostatným rizikovým faktorem pro Alzheimerovu chorobu.

sedenie a vplyv na mozog_1
Zdroj: Pawel Czerwinski z Unsplash, úprava redakce

Zatímco v minulosti jsme pracovali více manuálně, tak dnes většinu dne strávíme seděním. Jinými slovy, žijeme sedavým způsobem života. Vědci z Vanderbilt University Medical Center a University of Pittsburgh se proto rozhodli prozkoumat, zda existuje nějaká souvislost mezi sedavým chováním a neurodegenerací, tedy úbytkem mozkové tkáně a zhoršováním kognitivních funkcí. Studie byla publikována v odborném časopise Alzheimer’s & Dementia.

Výzkumníci si konkrétně položili otázku, zda „je zvýšené sedavé chování spojeno se změnami v struktuře mozku a se zhoršením kognitivního výkonu u starších dospělých?“ Jinými slovy, autoři se ptali, zda existuje přímá souvislost mezi tím, kolik času starší lidé stráví seděním, a mírou neurodegenerace a kognitivního úpadku.

Cílem bylo zjistit, zda dlouhodobé sedavé chování může být samostatným rizikovým faktorem pro změny v mozku související s Alzheimerovou chorobou, nezávisle na úrovni fyzické aktivity.

Jak probíhal výzkum

Vědci pro tento účel analyzovali data od 10 204 dospělých ve věku 60 až 82 let, kteří absolvovali měření fyzické aktivity pomocí zařízení Axivity AX3. To je nositelné zařízení (náramek), které účastníci nepřetržitě na omezenou dobu nosili, aby přesně zaznamenalo jejich pohyb a čas strávený v sedě.

Kromě toho měli účastníci k dispozici magnetickou rezonanci mozku (MRI), která měřila objem šedé hmoty, zejména v oblastech mozku citlivých na Alzheimerovu chorobu (např. hipokampus, entorhinální kůra).

Kognitivní schopnosti účastníků byly hodnoceny pomocí standardizovaných paměťových a mentálních testů, zaměřených především na zpracování informací, krátkodobou paměť a verbální plynulost.

Data byla následně statisticky analyzována tak, aby vědci mohli určit vztah mezi sedavým chováním a objemem mozkových struktur a kognitivním výkonem, přičemž brali v úvahu i další faktory jako věk, pohlaví, úroveň fyzické aktivity, genetické rizikové faktory, BMI, krevní tlak a další zdravotní ukazatele.

Nepříjemné zjištění. Dlouhé sedění škodí mozku

Závěry studie se ti ale nebudou líbit. Ty ukázaly, že čím více času lidé denně stráví seděním, tím více riskují, že se jim zmenší mozek a zhorší paměť. A to i v případě, že pravidelně cvičí.

Vědci zjistili, že každé 1,5 hodiny strávené denně seděním byly spojeny s úbytkem šedé hmoty mozku, konkrétně v oblastech, které jsou velmi citlivé na rozvoj Alzheimerovy choroby, jako je například hipokampus. Tyto oblasti jsou zodpovědné za paměť a schopnost učit se. Lidé, kteří strávili seděním více než 10 hodin denně, měli výrazně menší objem šedé mozkové hmoty ve srovnání s těmi, kteří seděli méně. Tento rozdíl byl tak velký, že se podobal efektu několika let stárnutí navíc.

Sedavé chování bylo současně spojeno s horším výkonem v paměťových a rychlostních testech.

Cvičení nestačí. Riziko se týká i aktivních lidí

Co je ale znepokojující, je, že tento negativní efekt se projevil i u lidí, kteří pravidelně cvičili, i když ne v takové míře. To znamená, že cvičení nedokáže úplně kompenzovat škody způsobené dlouhým seděním.

Navíc, účinky byly ještě výraznější u lidí, kteří měli genetickou predispozici na Alzheimerovu chorobu.