Mnoho lidí netuší, odkud ropa ve skutečnosti pochází. Domnívají se, že jde o pozůstatky dinosaurů. Jaká je pravda?

Pravděpodobně už jsi slyšel, že ropa pochází z dinosaurů, resp. že “ropa je vlastně rozložený dinosaurus”. Tato představa je celkem populární a zároveň i zábavná, protože by to znamenalo, že naše auta pohání zbytky dinosaurů. Je tomu ale tak? Necháme tě dlouho napjatého, krátká odpověď zní, že ne. Jedná se o mýtus. Tématu se podrobně věnoval server sciencenorway.no.

Odkud tento mýtus vzešel?

Možná se teď ptáš, kde tento mýtus vznikl. Ropa, uhlí i zemní plyn se označují jako fosilní paliva. Slovo “fosílie” však běžnou řečí evokuje dinosauří kosti a prehistorické plazy, proto si mnohý lidé automaticky spojují ropu s dinosaurem. Ve skutečnosti jsou ale fosílie všechny zkamenělé zbytky živých organismů, včetně mikroskopických řas či planktonu.

To ale není jediný důvod. Je třeba také říci, že tuto myšlenku často živí filmy, komiksy a dokonce i reklamy, které v minulosti romantizovali představu “dinosauřího oleje”. Jde o poutavou a snadno zapamatovatelnou myšlenku, že tankujeme ostatky Tyrannosaura Rexa, která je ale naprosto nevědecká.

Kromě toho tuto myšlenku podporuje i fakt, že u některých ropných nalezišť se v určitých vrstvách země skutečně objevily fosílie mořských plazů. Ačkoli jsou tyto nálezy spíše výjimkou než pravidlem, mohly v minulosti posílit nesprávné představy o původu ropy.

Odkud tedy ropa pochází?

Pojďme se teď podívat na to, odkud ve skutečnosti ropa pochází.

Ačkoliv dinosaury žily přibližně před 230 až 66 miliony let, ropa má svůj původ především v drobných mořských organismech. Když tyto řasy a plankton uhynuly, klesly na dno oceánů, kde se začaly hromadit v hrubých vrstvách. Tyto vrstvy byly postupně přikrývány sedimenty, jako je jíl, písek nebo bahno.

Důležitým faktorem bylo, že dno oceánu tehdy neobsahovalo mnoho kyslíku. Díky tomu se mrtvé organismy úplně nerozložily, protože je nezlikvidovaly bakterie ani jiné živočichy. Místo toho se konzervovaly v sedimentech, kde čekaly na svůj velký chemický přerod.

Vařily se milióny let

Když se tyto vrstvy dostaly několik kilometrů pod povrch, tlak z nadložních hornin a teplota mezi 60 až 120 °C spustily chemické reakce. Tento proces trval milióny let a z původní organické hmoty se pomalu začala formovat ropa, tedy hustá černá kapalina, která dnes pohání naše auta, letadla či stroje.

Tento proces se někdy nazývá také “geologické vaření”. Bez dostatečného tlaku, teploty a času by se ropa jednoduše nevytvořila.

Proč musíme ropu hledat a vrtat

Během tohoto dlouhého procesu ropa pomalu stoupá vzhůru, protože je lehčí než okolní horniny. Ale často narazí na nepropustnou vrstvu horniny, která jí brání pokračovat. Vznikají takzvané ropné ložiska. Právě ta jsou cílem geologů a ropných společností, které vrtají skrz tvrdou horninu, aby se k ropě dostaly.