Zavařeniny se ti kazí už po pár týdnech? Tohle jsou důvody, o kterých ti nikdo neřekne

Určitě jsi už někdy dostal zavařené sladké kompoty nebo zeleninu od babičky. Ať už jsi je snědl hned, nebo ti stály ve spíži několik měsíců či dokonce let, pořád chutnají stejně dobře. Jenže i když se snažíme napodobit tenhle babiččin trik se zavařeninami, které vydrží roky, většinou se nám to nepodaří. Už po pár měsících jsou zavařeniny zkažené a nezbývá nám než je vyhodit. Proč to tak vlastně je? Proč některé zavařeniny vydrží celé roky a jiné se zkazí už za pár týdnů či měsíců?

Proč se některé zavařeniny zkazí už během pár týdnů?

Pokud jsi po otevření sklenice zavařeniny ucítil nepříjemný zápach, změnu chuti nebo dokonce viděl změnu barvy, je jasné, že něco není v pořádku. Portál agriculture.institute vysvětluje, že ke znehodnocení zavařeniny dochází tehdy, když ve sklenici proběhne nežádoucí chemická reakce nebo dojde k růstu mikrobů. Mikroskopické organismy v podobě plísní, kvasinek či bakterií se do zavařenin dostávají ze vzduchu, ze surovin nebo přímo ze sklenic. Jakmile mají vhodné podmínky, tedy vlhko, teplo a přístup kyslíku, množí se doslova bleskově.

Když je proces zavařování potravin proveden správně, dokážeme škodlivé mikroorganismy zablokovat a zachovat výživovou hodnotu potravin na celé roky. V opačném případě dochází k jejich rychlému kažení.

Tohle jsou nejčastější chyby při zavařování

Nedostatečně umyté sklenice

Nejčastější příčinou kažení zavařených potravin je to, že před přípravou nevěnujeme dostatečnou pozornost samotným sklenicím. Mikroby, které ve sklenici nebo na víčku zůstaly, se po uzavření začnou množit. Aby ses vyhnul zkažení potravin kvůli znečištěným sklenicím či víčkům, nech je vyvařit nebo sterilizuj v myčce nádobí.

Slabá sterilizace

Pokud zavařeninu neohříváš dostatečně dlouho nebo při nízké teplotě, část bakterií přežije a způsobí kažení. Aby se tomu předešlo, je lepší nechat zavařeniny povařit o pár minut déle než kratší dobu.

Rozdíl mezi kyselými a nekyselými potravinami

Ne všechny potraviny vydrží stejně dlouho, protože jejich přirozená kyselost výrazně ovlivňuje trvanlivost. Kyselé potraviny, jako jsou třešně, meruňky nebo kompoty, vydrží déle, protože kyselé prostředí zpomaluje růst bakterií. Naopak nekyselé potraviny, například zelené fazolky, houby nebo maso, jsou na kažení náchylnější a vyžadují delší zavařování při vyšších teplotách nebo použití tlakového hrnce. Pokud tenhle rozdíl podceníš, zavařeniny se mohou zkazit mnohem rychleji.

Málo cukru, soli nebo octa

Do nálevu na zavařeniny přidáváme cukr, sůl nebo ocet. Tyto suroviny fungují jako přirozené konzervační látky. Pokud jich dáš málo, mikroby mají ideální podmínky k množení. Džem s minimem cukru nebo okurky ve slabém nálevu se rychle zkazí. Když chceš snížit množství cukru nebo soli, použij jinou konzervační látku, například citronovou šťávu, pektin nebo zvol důkladnější sterilizaci.

Špatné uzavření sklenic

Pokud víčko na sklenici nesedí správně, je téměř jisté, že se zavařenina rychle zkazí. Ve sklenici se nepodaří vytvořit vakuum, a tak zavařenina začne bublinkovat a plesnivět. Přes špatně uzavřené víčko se do sklenice dostává vzduch a s ním i plísně a bakterie. Vždy po sterilizaci zkontroluj, zda je víčko vtažené dovnitř a pevně drží. Pokud se dá snadno otevřít, zavařeninu raději sněz co nejdříve nebo ji znovu zpracuj.

Kvalita víček je klíčová

Používej vždy nová víčka. Starší nebo opakovaně používaná víčka mohou ztratit pružnost těsnění a zavařenina tak nebude dostatečně chráněná. I malá netěsnost stačí k tomu, aby se do sklenice dostal vzduch a zavařenina se zkazila rychleji, než bys čekal.

Nesprávné skladování

I když uděláš při samotném zavařování všechno správně, zavařeniny se mohou zkazit, pokud je nesprávně skladuješ. Světlo a vyšší teplota podporují rozkladné procesy a mohou urychlit kažení. Proto je nejlepší skladovat zavařeniny na tmavém, chladném a suchém místě.

Babiččin trik pro delší trvanlivost

Starší generace měly své vlastní triky, díky kterým zavařeniny vydržely celé roky. Babičky často používaly dvojitou sterilizaci. Po prvním zavaření nechaly sklenice odstát a druhý den je ještě jednou krátce převařily. Některé dokonce sklenice po zavaření otočily víčkem dolů, aby se lépe vytvořilo vakuum. I když je tahle metoda dnes diskutovaná, u starších typů víček překvapivě dobře fungovala.