Obrovská studie odhalila, kteří psi jsou nejvíc problémoví. Pokud máš malého psa, možná doma vychováváš čerta

Psi jsou naši nejvěrnější společníci, ale jejich chování je často záhadou. Proč se někteří třesou při bouřce, jiní štěkají na všechno živé a další bez problémů poslouchají každý povel? Odpověď na tyto otázky se pokusila dát gigantická studie, jaká tu ještě nebyla.

Vědci z Virginia Tech a University of Washington prozkoumali data od 47 444 psů v rámci Dog Aging Project, přičemž sbírali informace celé čtyři roky, od roku 2020 až do roku 2023. Výsledkem je jakási behaviorální mapa psů, která ukazuje, co všechno ovlivňuje jejich povahu a jak se mění během života.

Jak se dá změřit povaha psa

Výzkumníci se nespoléhali na krátká pozorování v laboratoři. Použili dotazník C-BARQ, kde samotní majitelé hodnotili chování svých psů. To umožnilo shromáždit obrovské množství dat a vyhodnotit je ve čtyřech klíčových oblastech: strach, pozornost a vzrušivost, agresivita a trénovatelnost.

Díky tak velkému množství údajů se ukázalo, jaké faktory mají největší vliv na chování. A některé výsledky jsou opravdu překvapivé.

Malí psi, velké problémy

Asi nejvíc do očí bije zjištění, že malí psi vážící pod 9 kilogramů vyšli ze studie nejhůř. Byli bojácnější, agresivnější, hlučnější a méně trénovatelní než větší plemena. Jinými slovy, když si představíš čivavu, přesně to je příklad psa, který se hůř učí povely, ale o to víc umí ukázat zuby.

Vědci to vysvětlují také tím, že malé psy majitelé častěji jednoduše vezmou do rukou nebo je fyzicky odstrčí, když se chovají nevhodně. Velkého psa tak snadno nezvedneš, proto musí víc poslouchat.

Velcí psi vyšli lépe

Naopak, velcí psi vycházeli v průměru mnohem lépe. Byli klidnější, méně bojácní a vykazovali nižší míru agresivity než jejich drobní kolegové. Zároveň se ukázali jako lépe trénovatelní. Vědci upozorňují, že je to logické, zatímco malého psa majitel snadno vezme do rukou, velkého musí mít pod kontrolou, a proto se na jeho výcviku pracuje důsledněji. I proto se u větších plemen projevuje více disciplíny a méně nežádoucího chování.

Co ukázaly další skupiny

Výzkum odhalil i zajímavé rozdíly mezi dalšími skupinami psů. Kříženci dosahovali vyšších hodnot v oblasti strachu, pozornosti a agresivity, což může souviset s jejich původem, často totiž pocházejí z útulků, kde zažili stres a nejistotu.

Štěňata byla podle očekávání nejživější a vyžadovala nejvíc pozornosti. Zároveň byla méně bojácná a agresivní, ale překvapivě se ukázala jako hůře trénovatelná. I když je to období, kdy jsou psi otevření učení, jejich schopnost soustředit se je omezená, což výcvik komplikuje.

Zajímavé výsledky přinesl i rozdíl mezi pohlavími. Feny se ukázaly jako o něco lépe trénovatelné než psi, což potvrzují i zkušenosti mnoha majitelů.

Kastrace nemusí psa uklidnit

Velkým překvapením bylo zjištění, že nekastrovaní psi měli v průměru nižší skóre agresivity než ti, kteří kastraci podstoupili. To zpochybňuje rozšířený mýtus, že kastrace psa automaticky „uklidní“. Vědci připomínají, že chování se skládá z mnoha faktorů a kastrace nemusí mít vždy očekávaný efekt.

Pandemie a poslušnost psů

Když se v roce 2020 začaly lockdowny, mnoho lidí si adoptovalo psa. Ale právě tehdy se ukázalo, že trénovatelnost psů se po roce 2020 snížila. Důvodů je víc, od stresu u majitelů až po to, že mnozí měli psa poprvé a nevěděli ho správně vést.

Dobrá zpráva je, že rozdíl mezi roky 2020 a 2023 se už výrazně zmenšil. Znamená to, že psi i majitelé si postupně opět zvykli na normální rutiny a výcvik se vrací do starých kolejí.