Mechanik odhalil, co se stane, když uděláš Money Shift nebo vytáhneš motor do červeného

Možná jsi už někdy slyšel, že „motoru je potřeba občas naložit“. Pravda je, že krátkodobé vysoké otáčky mu obvykle neublíží. Ale pokud to přeženeš a ručička otáčkoměru se přiblíží k červené zóně, začne se dít něco, co laik nevidí, ale může to stát stovky eur. Říká se tomu ventil float a je to tichý zabiják výkonu i mechaniky.

Každý motor má přesně nastavené časování ventilů. Ventily se otevírají, aby vpustily dovnitř směs paliva a vzduchu, a zavírají, aby ji písty mohly stlačit a spálit. Po výbuchu se znovu otevřou, aby vypustily spaliny. Tento proces se děje tisíckrát za minutu a musí být dokonale synchronizovaný.

Jenže když motor vytáčíš příliš vysoko, písty se začnou pohybovat rychleji, než pružiny ventilů stíhají reagovat. Ventily se prostě nestihnou vrátit do zavřené polohy včas. A v tu chvíli vzniká ventil float.

Představ si to jako orchestr, kde jeden hudebník nestíhá tempo. Najednou zní všechno rozházeně. Stejně tak i v motoru místo dokonalé harmonie spalování začne docházet k chaotickému proudu vzduchu a paliva. Motor sice řve, ale místo výkonu cítíš ztrátu síly.

A teď přichází to nebezpečné: pokud ventil zůstane otevřený ve chvíli, kdy se píst šplhá nahoru, může dojít k přímé kolizi. Píst narazí do ventilu, ohne ho, poškodí sedlo a v lepším případě tě čeká drahá oprava hlavy motoru. V horším případě výměna celého motoru.

Naštěstí moderní auta jsou na to připravená. Většina motorů má omezovač otáček (rev limiter), který tě nepustí za bezpečné maximum. Když tedy cítíš, že auto přestane zrychlovat a otáčky se „zaseknou“, neznamená to, že je pokažené. Je to ochrana, která brání právě takovému scénáři.

Tichý nepřítel omezovače: Money Shift

Ventil float ale nemusí vzniknout jen tehdy, když motor sám vytáčíš až do červené. Existuje mnohem zákeřnější situace, která dokáže obejít i ten nejlepší omezovač. Nazývá se chybné podřazení, mezi motoristy známé jako Money Shift.

Představ si, že jedeš po dálnici na pětku, ale místo čtyřky omylem zařadíš druhý stupeň. Otáčky motoru v tu chvíli nevystřelí proto, že bys přidal plyn, ale proto, že kola roztočí motor přes převodovku. A to je problém.

V tu chvíli omezovač otáček nemá žádnou šanci zasáhnout, motor se roztočí do nebezpečných výšek, klidně i na 8 000 až 10 000 otáček za minutu. Ventily nestíhají zavírat, nastává masivní ventil float a často i okamžitá destrukce. Oprava takového motoru stojí stovky až tisíce eur, a odtud i označení „Money Shift“.

Některá moderní auta mají automatickou převodovku nebo softwarové omezení, které brání zařazení rychlostního stupně, pokud by to znamenalo překročení bezpečných otáček. Mechanicky tedy řidič nedokáže udělat „self-destruct“, což je jedna z velkých výhod novějších modelů.

Jak tomu brání moderní motory

Aby se riziko ventil floatu oddálilo, inženýři používají různá řešení.Základem jsou silnější a tužší pružiny ventilů, které dokážou reagovat rychleji při vyšších otáčkách. Některé motory používají dvě nebo tři soustředné pružiny, které mají odlišnou rezonanční frekvenci, čímž se eliminuje vibrace a snižuje riziko ztráty kontaktu mezi vačkou a ventilem.

Ve špičkových závodních motorech, jako jsou ty ve Formuli 1, pružiny dokonce úplně nahradily.Používají tzv. pneumatické nebo hydraulické ventily, které se vracejí zpět pomocí tlaku vzduchu nebo oleje. Takové systémy zvládnou i 20 000 otáček za minutu bez ventil floatu. Další cestou je snížení hmotnosti samotných ventilů, například titanové ventily jsou lehčí, takže pružina je dokáže ovládat přesněji.

Co říkají experti

Přesně tento jev detailně vysvětlil Jason Fenske, tvůrce populárního kanálu Engineering Explained, který je známý tím, že složité technické koncepty rozebírá jednoduše a srozumitelně. Podle něj je ventil float kombinací fyziky, setrvačnosti a časování, když se ventilový rozvod dostane mimo synchronizaci, spalovací cyklus se rozpadá a výkon okamžitě klesá. Fenske také upozorňuje, že „money shift“ je pro motor horší než jakýkoli přetočený limit, protože k němu dochází mimo řízení řídicí jednotky.

@engineering.explaind Engine VALVE FLOAT, How it Happens, How to Fix it. . . . . . #foryou #valvefloat #ravving #cars #foryoupage ♬ original sound – Engineering Explained

I přesto existují řidiči, kteří si s omezovačem rádi hrají. „Vždyť to vydrží,“ říkají. Jenže pokud to děláš často, pružiny ventilů se časem unaví a hranice, při které začíná ventil float, se posune níž. To znamená, že motor se začne chovat divně i při běžných otáčkách, ztratí pružnost, výkon a začne vibrovat.

Zjednodušeně řečeno, krátké „vytočení“ motoru ti neublíží. Občas ho dokonce může pročistit od usazenin. Ale pokud to děláš často, nebo uděláš fatální podřazení, riskuješ, že ventily nestihnou reagovat, písty se s nimi setkají a tvůj motor skončí na stole v servisu.

Takže příště, když se budeš chtít předvést před kamarády a vytáhneš motor až k omezovači, vzpomeň si, že pod kapotou to nevypadá jako ve videohře. Něco se tam opravdu děje – a ne vždy v tvůj prospěch.