Pes tě ignoruje, když mu dáš povel? Trenérka psů ukázala, kde dělá většina pejskařů chybu a jak to napravit

Trenérka psů Anna Forte z Dogleader vysvětluje, proč tě pes možná ignoruje. Ukazuje, jak správně používat uvolňovací povely, kdy dávat příkazy, jak odměňovat a proč je opakování povelů největším nepřítelem poslušnosti.

pes-pohlad-1
Zdroj: Vedelijsteze.cz / Martin Borko

Pokud se tvůj pes na tebe nedívá, když ho voláš, tváří se, že neslyší povely, nebo jednoduše dělá, že „nic neslyšel“, nejsi v tom sám. Podle trenérky psů Anny Forte z Dogleader, která se specializuje na výcvik poslušnosti a komunikaci mezi psem a majitelem, se většina psů nenaučí ignorovat člověka sama od sebe. My je to naučíme, a často si to ani neuvědomujeme.

Pes se učí i z tvého chování

Podle Anny Forte se pes neučí jen z tréninku, ale hlavně z každodenních situací. Pokud mu například řekneš „sedni“, ale hned potom se začneš věnovat něčemu jinému, třeba si zavazuješ tkaničky, pes pochopí, že povel nebyl důležitý. Udělá si z toho závěr: „Nemusím to brát vážně.“

pes pohlad oci
Zdroj: vedelijsteze.cz / Martin Borko

Trenérka upozorňuje, že právě v těchto malých chvílích pes zjišťuje, jestli to myslíš vážně, nebo ne. Pokud nejsi důsledný, pes si zapamatuje, že tvé povely jsou spíš doporučení než příkazy. A příště je jednoduše ignoruje.

Důslednost je základ poslušnosti

Forte radí, že pokud psovi něco řekneš, musí se to vždy splnit. Jinak se mu v hlavě vytvoří zlozvyk neposlouchat.

„Když psovi zadám povel, například “místo“, musím zajistit, že tam opravdu půjde,“ vysvětluje. Pokud se pes zasekne a odmítá jít, vezmeš si vodítko, v klidu ho navedeš a ukážeš mu, co má udělat. Žádné „no dobře, dnes nemusíš“. Protože tehdy se pes naučí, že z povelu se dá vyvléct.

Trenérka zdůrazňuje, že psi vnímají chování majitele jako pravidlo. Pokud se pravidla jednou poruší, jejich důvěra a respekt se oslabí. Pes potřebuje jasný systém,  když řekneš „sedni“, znamená to „sedni“, ne „možná sedni“.

Důležitost uvolňovacího povelu

Každý povel musí mít svůj začátek i konec. Uvolňovací povel (např. „volno“, „dobře“ nebo „hotovo“) dává psovi jasně najevo, že úkol je splněn a může se pohnout.

Bez tohoto signálu pes neví, kdy může povel opustit. To v něm vyvolává zmatek a narušuje jeho důvěru v celý výcvikový systém. Forte vysvětluje, že uvolňovací slovo je stejně důležité jako samotný povel, učí psa trpělivosti a sebekontrole.
Pokud například řekneš „sedni“, pes by měl zůstat sedět, dokud neřekneš „volno“. Pokud se postaví sám, je to signál, že ještě nechápe pravidla. Tvým úkolem je mu je jasně ukázat.

Správné odměňování dělá zázraky

Odměna je motorem učení. Aby však fungovala, musí přijít okamžitě po splnění povelu. Pokud si pes sedne a ty se teprve začneš přehrabovat v tašce pro pamlsek, odměna už ztrácí smysl. Pes si ji nespojí s tím, že poslechl, ale s tím, že čekal, než jsi něco hledal.

pes-jedlo_1
Zdroj: Roy Buri z Pixabay

Forte radí mít odměny vždy připravené. Odměna nemusí být vždy jídlo, stejně dobře funguje hra s oblíbenou hračkou nebo krátké pohlazení. Každý pes má jiný motivační spouštěč a právě jeho poznání je klíčem k úspěchu.

Pasti opakovaného povelu

Další častou chybou jsou opakované povely. Pokud řekneš „sedni“ a pes nereaguje, nesmí následovat „sedni, sedni, sedni!“ Opakováním učíš psa, že první povel nic neznamená a že poslechnout může až napotřetí.
Lepší je říct povel jednou a pak psa navést k jeho splnění, například pomocí vodítka nebo gestem. Tím mu jasně ukážeš, že tvá slova nejsou volitelná.

Kdy povel raději nezadávat

Ne každý moment je vhodný pro trénink. Podle Anny Forte bys neměl dávat povel v situacích, kdy víš, že pes ho pravděpodobně nesplní, například když honí veverku, hraje si s jiným psem nebo jsi sám zaneprázdněný a nemůžeš ho hned usměrnit.
Pravidlo je jednoduché: Pokud povel zadáš, musíš být připraven zajistit, že se splní. Pokud to nemůžeš udělat, raději ho vůbec nedávej. Jinak jen oslabíš svou autoritu.

@dogleaderczPes vás ignoruje? 🤔 Možná v tom nehraje roli tvrdohlavost, ale vaše nedůslednost. Často vidím, že lidé povel prostě „nedotáhnou“. Řeknou sedni, pes si sedne… a za chvíli vstane a odejde. A člověk? Nic. Klíčem je konzistence. Když řeknu místo a pes se zvedne, nereaguju podrážděně – jen ho v klidu odvedu zpět, bez odměny. Učím ho, že povel má význam a že opravdu platí. Malé detaily dělají v tréninku obrovský rozdíl. Pes si totiž pamatuje nejen to, co po něm chceme – ale i to, co mu projde. 🐾

♬ original sound – Dogleader

Pes tě ignoruje? Zkontroluj, jestli jsi důsledný

Pokud máš pocit, že tě tvůj pes neposlouchá, možná není problém v jeho tvrdohlavosti. Možná jen potřebuje, abys byl jasný, důsledný a spravedlivý. Psi milují předvídatelnost, když vědí, co se od nich očekává, cítí se bezpečně a reagují lépe.
Trenérka Anna Forte proto doporučuje: „Nehledejte chybu v psovi, začněte u sebe.“ Protože poslušnost psa nezačíná povelem, ale naším postojem.

Komentáře