Proč s věkem přibíráš, i když nejíš víc než dřív? Vědci našli odpověď přímo v tukových buňkách

Nejdřív si všimneš jen drobnosti. Kalhoty jsou ti těsnější, váha ukazuje o kilo víc a přitom máš pocit, že neděláš nic jinak než před lety. Nejíš výrazně víc, nehýbeš se výrazně méně, ale tělo už nereaguje tak jako dřív. Výzkum z Karolinska Institutet ukazuje, že problém nemusí být jen ve „zpomaleném metabolismu“, ale přímo v tom, jak stárnoucí tuková tkáň pracuje s uloženým tukem.

Vědci sledovali tukové buňky 54 mužů a žen v průměru 13 let a zjistili, že u všech se postupně zpomalovala obměna tuků v tukové tkáni. Jinými slovy, tukové buňky sice tuk dál přijímají a ukládají, ale s přibývajícím věkem ho hůř odstraňují. Právě tato nerovnováha může vysvětlovat, proč se kila lepí na tělo snáz, i když člověk navenek nezmění svůj běžný režim.

Tukové buňky s věkem hůř „vyklízejí“ uložený tuk

Tukové buňky nejsou jen pasivní zásobníky, do kterých si tělo ukládá přebytečnou energii. Tuk se v nich neustále obměňuje. Část lipidů do buňky přichází, část z ní odchází. Problém je, že s přibývajícím věkem se podle vědců zpomaluje hlavně druhá část tohoto procesu, tedy odstraňování tuků z tukové tkáně.

Pokud se tomu tělo, přesněji tvůj denní režim, nepřizpůsobí, stejný jídelníček už nemusí mít stejný výsledek jako dřív. Účastníci studie, kteří pokles lipidového obratu nevyrovnali nižším příjmem kalorií, přibrali v průměru o 20 procent. Nešlo tedy o to, že by se najednou začali přejídat. Spíš pokračovali v režimu, který jim předtím stačil, jenže jejich tuková tkáň už pracovala jinak.

„Výsledky poprvé ukazují, že procesy v naší tukové tkáni regulují změny tělesné hmotnosti během stárnutí způsobem, který je nezávislý na jiných faktorech. To by mohlo otevřít nové možnosti léčby obezity,“ říká Peter Arner z Karolinska Institutet.

Po operaci hubnutí rozhodovalo i to, jak tukové buňky pracovaly před zákrokem

Druhá část výzkumu ukázala ještě zajímavější paradox. Vědci sledovali také 41 žen, které podstoupily bariatrickou operaci, tedy zákrok určený k výraznému snížení hmotnosti. Po čtyřech až sedmi letech se ukázalo, že dlouhodobé udržení nižší váhy nesouviselo jen se samotnou operací, ale také s tím, jak jejich tuková tkáň pracovala ještě před zákrokem.

Lepší výsledky měly ženy, které měly před operací pomalejší rychlost odstraňování lipidů z tukových buněk. Na první poslech to zní nelogicky, ale právě u nich mohl být větší prostor ke zlepšení. Jejich tuková tkáň se po výrazném zhubnutí dokázala víc přizpůsobit, což jim mohlo pomoct udržet si nižší hmotnost delší dobu.

Pohyb může tukovým buňkám pomoct, aby nezůstaly ve zpomaleném režimu

Z praktického pohledu je důležité hlavně to, že lipidový obrat nemusí být úplně neměnný. Starší výzkumy naznačily, že pravidelná fyzická aktivita dokáže obměnu tuků v tukové tkáni podpořit. Nová studie do toho zapadá a zároveň naznačuje, že po výrazném zhubnutí, například po bariatrické operaci, může být pohyb jedním z faktorů, který rozhoduje o tom, zda si člověk nižší hmotnost udrží i po letech.

„Obezita a nemoci, které s ní souvisejí, se staly globálním problémem. Pochopení lipidové dynamiky a toho, co reguluje velikost tukové hmoty u lidí, nikdy nebylo důležitější,“ říká Kirsty Spalding z Karolinska Institutet.

Vědci určovali stáří tuku podle stop po jaderných testech

Vědci se přitom nespoléhali jen na váhu, obvod pasu nebo dotazníky o stravě. Do tukové tkáně se podívali přes stopu, kterou v lidském těle zanechala historie. Po jaderných testech ve 20. století se v atmosféře zvýšilo množství uhlíku 14C a tento uhlík se přes potravní řetězec dostal i do tuků uložených v těle. Díky tomu dokázali výzkumníci odhadnout, jak rychle se triglyceridy v tukové tkáni obměňují.

Právě tato metoda ukázala důležitý rozdíl. Při stárnutí se zpomalovalo hlavně odstraňování lipidů z tukové tkáně. Při výrazném zhubnutí však podle studie nehrála hlavní roli rychlejší „likvidace“ starého tuku, ale spíš to, že se měnila rychlost, jakou tuková tkáň přijímala nové lipidy. Jinak řečeno, úspěšné hubnutí nebylo jen o tom, kolik tuku tělo dostane ven z buněk, ale také o tom, kolik nového tuku se do nich vůbec dostane zpět.

Stejný režim po letech nemusí stačit na stejnou váhu

Pointa studie není v tom, že člověk musí po určitém věku nevyhnutelně přibírat. Spíš ukazuje, že režim, který ti kdysi stačil k udržení váhy, nemusí po letech fungovat stejně. Pokud tuková tkáň pomaleji odstraňuje lipidy a denní příjem energie zůstane stejný, rovnováha se může nenápadně posunout. Ne ze dne na den, ale pomalu, přesně tak, jak si toho spousta lidí všimne až při pohledu na váhu nebo oblečení.

Proto dává větší smysl dívat se na pohyb nejen jako na způsob, jak „spálit kalorie“. Pravidelná fyzická aktivita může ovlivňovat i samotné chování tukové tkáně. A u jídla nemusí jít o drastickou dietu. Často stačí pochopit, že tělo po letech nemusí zvládat stejný energetický přebytek tak jako dřív.

Studie zároveň naznačuje, proč je udržení váhy po velkém zhubnutí tak těžké. Nezávisí jen na pevné vůli nebo na tom, jestli člověk „dodrží plán“. Důležité může být i to, jak se tuková tkáň dokáže po zhubnutí přizpůsobit. Právě tady se otevírá prostor pro další výzkum, který by jednou mohl vysvětlit, proč někomu nižší váha vydrží roky a jinému se kila vrátí zpět navzdory velké snaze.