Bez cukru, ale ne bez rizika. Aspartam má temnější stránku, než si myslíš. Podívej se, co o něm říkají vědci

Různé formy cukru najdeme prakticky ve všech typech jídel a nápojů. Jak jistě dobře víš, cukr nám přidává na váze. Ačkoli nám chutná, výživoví odborníci ho nazývají „prázdné kalorie“, protože tělu poskytuje energii, ale žádné důležité živiny, uvádí server theconversation.com, který na toto téma upozornil. Zdravotnické autority, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO), proto doporučují omezit jeho příjem, ideálně na méně než 10 % denního kalorického příjmu. Někteří odborníci však jdou ještě dál a doporučují maximálně šest čajových lžiček denně pro ženy a devět pro muže.

Sladidla jako řešení? Aspartam je králem mezi náhražkami

Alternativním řešením je proto sáhnout po náhradě cukru, tedy umělých sladidlech. Možná to nevíš, ale aspartam, jedna z nejpopulárnějších náhražek cukru, je přibližně 180 až 200-krát sladší než klasický cukr a zároveň obsahuje minimální počet kalorií. Používá se ve více než 6 000 produktech po celém světě, včetně dietních nápojů, žvýkaček, jogurtů a dokonce některých léků. Najdeš ho dokonce i v přibližně 600 farmaceutických produktech.

Lidé se k němu často uchylují jako k alternativě cukru, zejména pokud se snaží snížit svůj kalorický příjem nebo stabilizovat hladinu cukru v krvi, což ho činí populárním mezi diabetiky a osobami s nadváhou. Aspartam byl původně vyvinut jako pomoc při regulaci tělesné hmotnosti a jako bezpečnější alternativa pro lidi, kteří si musí hlídat hladinu glukózy. Jeho výhodou je, že nepřispívá k prudkému zvýšení hladiny cukru v krvi, což může být pozitivem zejména u diabetu 2. typu. Navíc jeho intenzivní sladkost umožňuje používat ho v malých množstvích, což dále snižuje celkový příjem kalorií.

Temnější stránka sladkého Aspartamu

Mohlo by se tedy zdát, že jde o dokonalý produkt. Ale není tomu úplně tak. Přestože má tyto výhody, vědci se shodují, že aspartam by měl být jen doplňkem vyvážené stravy, nikoli slepou náhradou cukru. U některých lidí může aspartam způsobovat vedlejší účinky jako bolesti hlavy, závratě, změny nálady, migrény nebo nespavost, zejména pokud ho konzumují ve větších dávkách.

Obzvláště nebezpečný je pro lidi s fenylketonurií, genetickým onemocněním, při kterém tělo nedokáže zpracovat látku fenylalanin, která se při trávení aspartamu uvolňuje. V těchto případech může dojít až k poškození mozku. Proto musí lidé s tímto onemocněním aspartam zcela vyřadit ze stravy.

V roce 2023 byla látka klasifikována Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako „možný karcinogen“, i když v doporučených dávkách je její konzumace stále považována za bezpečnou. Některé studie poukazují na možné souvislosti s neurodegenerativními onemocněními, mrtvicemi či demencí, i když vědecká komunita zatím nedospěla k jednotnému závěru. Proto se doporučuje opatrnost.

Povzbuzuje chuť na sladké

Aspartam může mít také nečekaný psychologický efekt. Přestože neobsahuje kalorie, může v mozku vyvolat zvýšenou touhu po sladkém, čímž paradoxně zvyšuje riziko přejídání se a přibírání na váze. Tento jev vzniká proto, že mozek očekává energii, kterou však ve skutečnosti nedostane.

Rovněž je třeba zmínit, že aspartam může negativně ovlivňovat střevní mikroflóru. Jelikož zdravý mikrobiom hraje významnou roli nejen v trávení, ale také v imunitě a náladě, narušení této rovnováhy může mít širší důsledky na celkové zdraví. Výzkumy naznačují, že umělá sladidla mohou snižovat počet prospěšných bakterií a zvyšovat riziko zánětlivých onemocnění.

Přestože se tedy může zdát, že aspartam je jednoduché a rychlé řešení, je stále látkou, jejíž účinky na lidské tělo nejsou úplně prozkoumány. Světová zdravotnická organizace proto varuje před jeho dlouhodobým používáním při pokusu o regulaci tělesné hmotnosti. Stále více studií totiž naznačuje, že sladká chuť bez kalorií nemusí být pro naše zdraví tak nevinná, jak se na první pohled zdá.