Cítí pes vinu stejně jako člověk, když provede něco špatného? Odpověď tě určitě překvapí

Není tajemstvím, že psi mají emoce. Projevují je mnoha způsoby, například tím, jak se radují, když se vrátíte domů. Nebo když na chvíli odskočíte při procházce s nimi, například do obchodu, a psa necháte přivázaného k zábradlí. Když se vrátíte, vítá vás s nadšením, jako byste se několik dní neviděli.

Psi mohou pomocí výrazu v obličeji a řeči těla komunikovat množství pocitů, od smutku až po radost. Určitě jste však již zažili situaci, kdy vám pes zničil pantofle nebo v vaší nepřítomnosti vykonal malou nebo velkou potřebu doma. A když jste to zjistili a konfrontovali jste ho s tím, pes se tvářil provinile. Vypadalo to, jako by věděl, že udělal něco špatného, a teď mu to je líto. Na první pohled to vypadá, jako by měl pocit viny. Ale je to opravdu tak?

Cítí psi pocit viny?

Asi jste již viděli psa, jak sklání uši, vyhýbá se očnímu kontaktu a plachě mává ocasem poté, co jste na něj zvýšili hlas. Mohlo by se zdát, že prožívá pocit viny. Mnoho odborníků však tvrdí, že jde o klasický příklad antropomorfizmu, tedy připisování lidských vlastností zvířatům. Pocit viny, jak ho prožíváme my lidé, si vyžaduje schopnost uvědomit si morální pochybení, pochopit následky svého jednání a mít vědomí času, což je pro psy velmi náročné.

V studii z roku 2009, na kterou upozornil server akc.org, kterou vedla známá expertka na psí chování Dr. Alexandra Horowitz, vědci sledovali chování psů v různých situacích. Zjistili, že psi projevovali „vinou“ chování především tehdy, když byli jejich majitelé naštvaní nebo je napomínali a to bez ohledu na to, zda pes skutečně něco špatného udělal.

„Lepší popis toho, co nazýváme vinoucím pohledem, je, že jde o reakci na signály majitele, ne o projev uvědomění si prohřešku,“ vysvětluje vědkyně.

Strach, ne výčitky

Výraz, který považujeme za „vinný“, je podle odborníků ve skutečnosti projevem strachu, stresu nebo snahy zmírnit napětí. Psi jsou velmi citliví na tón hlasu, tělesný postoj a obličejový výraz člověka. Když zaznamenají hněv, reagují submisivním chováním, skloní hlavu, stáhnou uši, vyhnou se pohledu, mávají ocasem a dělají to ne proto, že by se cítili vinni, ale proto, že se snaží uklidnit situaci.

Pocit viny je složitý psychologický stav, který zahrnuje porozumění souvislosti mezi činem, důsledkem a morálním hodnocením. Psi však žijí v přítomném okamžiku a i když mají vynikající paměť, nejsou schopni zpětně posoudit, že „udělali chybu“ a měli by se cítit provinile.

Psi se učí na základě reakcí

Psi si nevytvářejí morální kategorie jako správné a nesprávné. Místo toho se učí podle toho, co následovalo. Pokud například někdy zničili boty a jejich majitel na ně zvýšil hlas, v budoucnosti mohou reagovat submisivně už jen v podobné situaci, i když neudělali nic špatného. Nejde o přiznání viny, ale o naučenou reakci na očekávaný hněv.

Co z toho tedy plyne?

Na základě dostupných vědeckých důkazů můžeme říci, že psi nepociťují pocit viny tak, jak ho vnímáme my. Jejich „vinný výraz“ je pravděpodobně pouze projevem stresu nebo snahou vyhnout se konfliktu. Pokud chcete změnit chování svého psa, je nejlepší reagovat v momentě, kdy se chování děje, ne zpětně. Trestání psa po činu nedává smysl, nebude vědět, za co je potrestán.