Existuje „bezpečná zóna“ pití alkoholu, při které nehrozí poškození mozku? Vědci konečně mají odpověď

Sklenka vína k večeři, pivo po práci nebo „na zdraví“ při oslavě. Všechno to zní nevině a mnoho lidí si celé roky myslelo, že právě mírné pití může být pro náš mozek dokonce prospěšné. Nejnovější výzkum ale tento rozšířený mýtus rozbil na kusy. Podle největší vědecké studie svého druhu se totiž riziko demence zvyšuje už při nejmenších dávkách alkoholu, a čím více ho pijeme, tím větší nebezpečí nám hrozí.

Vědci z USA a Velké Británie analyzovali data více než 559 tisíc lidí ve věku 56 až 72 let, které sledovali až 15 let. Jejich cílem bylo zjistit, jak souvisí pití alkoholu s rozvojem demence, tedy postupnou ztrátou paměti a dalších kognitivních funkcí. První část studie přinesla to, co vědci pozorovali i v minulosti – takzvanou „U-křivku“. Ta ukazovala, že nejvyšší riziko mají úplní abstinenti a těžcí pijáci, zatímco ti, kteří si dopřávali jen trochu alkoholu, vycházeli nejlépe.

Jenže tento výsledek má háček. Vědci upozorňují, že mnozí „nepijáci“ ve skutečnosti přestali pít právě proto, že už se u nich začaly objevovat první příznaky demence. Jiní zase alkohol omezili kvůli zdravotním problémům. Ve skutečnosti tedy nejde o to, že by mírné pití chránilo mozek, statistika je zkreslená tím, kdo patří do skupiny „nepijáků“.

Žádná ochranná zóna neexistuje

Aby to výzkumníci ověřili, provedli druhou, mnohem přesnější analýzu. Tentokrát se zaměřili na genetická data 2,4 milionu lidí a použili metodu nazývanou Mendelovská randomizace. Ta dokáže odfiltrovat vliv životního stylu či bohatství a ukazuje, jaké riziko přináší samotná genetická predispozice k pití. A výsledek? Žádná ochranná zóna neexistuje. Čím větší genetickou tendenci člověk má konzumovat alkohol, tím vyšší riziko demence mu hrozí.

Rozdíl byl přitom jasně měřitelný. Lidé, kteří měli genetickou predispozici pít o 1 až 3 sklenky týdně více, měli až o 15 % vyšší riziko demence. A ti, kteří měli dvojnásobnou predispozici k závislosti na alkoholu, čelili o 16 % vyššímu riziku. Žádná ochrana, žádné „zdravé množství“, jen postupně rostoucí riziko se zvyšující se dávkou alkoholu.

Zajímavé je také to, že mnoho lidí začalo pít méně několik let před tím, než jim lékaři diagnostikovali demenci. To naznačuje, že mozek byl už poškozený a člověk sám intuitivně snížil spotřebu alkoholu. Tento jev ještě více potvrzuje, že dosavadní představy o „ochranném účinku“ alkoholu byly založeny na chybné interpretaci dat.

Vědci navíc upozorňují, že snížení výskytu alkoholismu by mohlo mít výrazný dopad na veřejné zdraví. Kdyby se počet lidí s poruchou způsobenou alkoholem snížil na polovinu, počet případů demence by mohl klesnout až o 16 %. To je obrovské číslo, uvědomíme-li si, že demence patří mezi nejzávažnější a nejnákladnější onemocnění moderní společnosti.

Odborníci proto doporučují přehodnotit i dosavadní doporučení, která tvrdí, že „mírné pití je v pořádku“. Podle nich totiž žádná bezpečná dávka alkoholu neexistuje. Každá další sklenka je jen dalším krokem blíže ke zhoršování paměti, pomalejšímu myšlení a vyššímu riziku Alzheimerovy choroby či jiných forem demence.

Neurovědkyně Tara Spires-Jones z University of Edinburgh, která se na studii nepodílela, to shrnula jednoduše:

„Alkohol je toxický pro neurony v mozku. Čím více ho pijeme, tím větší je riziko, že se náš mozek začne rozpadat.“

Takže příště, když si budeš nalévat „jen jednu sklenku vína denně pro zdraví“, vzpomeň si na tuto studii. Ta sklenka ti pravděpodobně roky života nepřidá, spíš ti je ukradne z té nejdůležitější části: z fungující mysli.