Jak je možné, že suchý led dokáže způsobit vážné popáleniny? Fyzik vysvětluje, co to vlastně je a proč s ledem nemá mnoho společného

Na první pohled působí jako obyčejný kus ledu. Jenže to, co vidíš, není voda. Suchý led je ve skutečnosti ztuhlý oxid uhličitý (CO₂), tedy plyn, který běžně vydechujeme. A přestože se mu říká „led“, s běžnou kostkou z mrazáku má společné jen to, že je studený. Velmi studený.

Stačí pár sekund a máš popáleninu z chladu

Povrchová teplota suchého ledu je přibližně –78 °C, což je víc než dost na to, aby ti během pár sekund způsobil omrzliny třetího stupně. Pro srovnání, klasický led z vody má asi –18 °C, takže suchý led je zhruba čtyřikrát chladnější. Pokud se ho dotkneš holou rukou, buňky v kůži okamžitě zmrznou, jejich voda se promění v krystalky a tkáň odumře. Výsledek? Vypadá to jako popálenina, ale z chladu.

Používá se v restauracích, laboratořích či při přepravě mražených potravin. Právě v restauracích ho můžeš vidět při efektním „kouření“. Možná si myslíš, že to, co se valí ze sklenice, je oxid uhličitý, ale ve skutečnosti jde o vodní páru, která vzniká kondenzací. Extrémně chladný suchý led prudce ochladí okolní vzduch, vlhkost se srazí a vytvoří hustý bílý opar. Oxid uhličitý sám o sobě je totiž neviditelný plyn. Když se suchý led vloží do horké vody, sublimace se zrychlí a efekt se ještě znásobí, proto to působí tak působivě.

Netaje, ale mizí. A důvod tě překvapí

Suchý led se netaje jako voda, ale sublimuje, tedy přechází přímo z pevného do plynného skupenství. Tento jev má i své fyzikální vysvětlení. Oxid uhličitý má takzvaný trojný bod při tlaku 5,18 atmosfér a teplotě –56,6 °C. Jen nad tímto tlakem může existovat v kapalné formě. Protože běžný atmosférický tlak je mnohem nižší, suchý led se nikdy netaje, ale rovnou mění na plyn.

Tento proces sice vypadá neškodně, ale pokud se suchý led uzavře do pevně zavřené nádoby, stává se z něj tichá bomba. Jak sublimuje, uvolňuje obrovské množství oxidu uhličitého, který nemá kam uniknout. Plyn začne zvyšovat tlak uvnitř, dokud stěny nádoby nevydrží. Výbuch dokáže roztrhnout i kovovou termosku. Proto se suchý led nikdy nesmí skladovat v uzavřených nádobách ani lahvích.

Dalším rizikem je samotný plyn. Oxid uhličitý je bez barvy, bez chuti a bez zápachu. Pokud ho vznikne příliš mnoho, vytlačí kyslík ze vzduchu a v uzavřené místnosti může způsobit udušení.

Zajímavé je, že suchý led se dá využít i k čištění techniky nebo strojů. Tento proces se nazývá kryogenní tryskání a funguje díky třem jevům. Nejprve přichází šok z chladu, který ochladí nečistotu a způsobí, že zkřehne. Poté následuje kinetická energie pelet, které do povrchu narážejí velkou rychlostí. A nakonec nastane sublimační efekt, peleta suchého ledu se při kontaktu se vzduchem zvětší až 800násobně, čímž doslova odtrhne nečistotu od povrchu. To je důvod, proč se tato metoda používá i při čištění citlivých povrchů, kde voda nebo chemikálie nejsou vhodné.

@abdellatifhakawati Why is dry ice so dangerous 😳😵 #fyp #foryou #foryoupage #fypシ #foryourpage #explore #trending #trend #viral #viralvideo #tiktok #education #edutok #learnontiktok #science #kids #children #learning #dryice #danger #cell #solid #gas #air #temperature #physics #celsius #fahrenheit #degree #cool #cold #water #skin #freeze #frostbite #container #sublimation #pressure #explosion #dangerous #like #follow ♬ original sound – Abdellatif Hakawati

Jak se vyrábí a proč bys ho neměl mít doma

Suchý led se vyrábí stlačením oxidu uhličitého do kapalné formy a jeho rychlým ochlazením. Když se kapalný CO₂ prudce uvolní, vytvoří se sněhové vločky, které se slisují do pevných bloků. Ty se následně používají v průmyslu, gastronomii či při transportu.

Ačkoli působí magicky, suchý led není hračka. Nesmíš se ho dotýkat holýma rukama, vkládat do úst ani s ním experimentovat v uzavřených lahvích. Je to úžasná ukázka fyziky v praxi, ale zároveň důkaz, že i látky, které vypadají nevinně, mohou být extrémně nebezpečné, pokud je neznáš do detailů.