Jak psi poznávají svět kolem sebe? Vědci poprvé odhalují, co všechno jejich čich skutečně ví

Člověk má pět hlavních smyslů: zrak, sluch, čich, chuť a hmat. Pokud bychom se však kohokoli zeptali, který smysl hraje klíčovou roli při poznávání světa, většina z nás by odpověděla, že je to zrak. Mohli bychom si proto myslet, že tento smysl je stejně důležitý i pro jiné druhy zvířat, například pro psy. To však není úplně tak, upozorňuje Jacqueline Boyd z Nottingham Trent University pro server TheConversation.com.

Psi samozřejmě také vnímají svět zrakem, ale jeden smysl výrazně převyšuje ostatní. Už asi tušíte, o kterém smyslu mluvíme. Jde o čich. Pachy jsou pro psy tím, čím je pro lidi zrak. Většinu okolního světa totiž primárně vnímají nosem, ale my stále nerozumíme tomu, jak si tyto pachy interpretují. Nová studie nás však přibližuje k odpovědi na to, co všechno psí nos ve skutečnosti „umí“.

Psí čich je neporovnatelně lepší než ten náš

Není žádným tajemstvím, že čich psů je mnohonásobně lepší než ten náš. Průměrný pes má v nose kolem 150 až 300 milionů čichových buněk, zatímco člověk jich má jen přibližně 5 až 10 milionů. A to ještě nemluvíme o čichových receptorech, kterých má pes násobně více. Zatímco člověk disponuje asi 400 typy čichových receptorů, pes jich má více než 1 000.

Obecně se uvádí, že psí čich je 10 000 až 100 000-krát citlivější než ten lidský, v závislosti na plemeni. Kromě toho, část mozku psa určená na zpracování pachů je v poměru k velikosti mozku až 40-krát větší než u člověka. Citlivost psího čichu je skutečně mimořádná, dokáží zachytit jedinou molekulu mezi miliardami jiných. Například umí identifikovat jednu kapku krve v bazénu olympijské velikosti.

Psy dokáží zachytit i mikroskopická množství pachů, například 0,01 mikrolitru benzínu. Po tisíciletí sloužili lidem jako společníci při lovu, při odhalování drog, nemocí či při ochraně ohrožených druhů.

Co se děje v psím mozku, když cítí pachy

Vědci zkoumali, jak psí mozek reaguje na různé vůně, konkrétně, které oblasti mozku jsou aktivní při vnímání pachů a jak tyto reakce souvisí s emocemi a pamětí. Cílem bylo zjistit, jak psy pachy interpretují, nejen že je dokážou zachytit. Jinými slovy, vědci se snažili lépe pochopit čichové vnímání z pohledu psa, tedy co při vůni skutečně prožívá.

K zodpovězení této otázky vyvinuli novou, levnou a neinvazivní metodu s názvem AI speckle pattern analysis. Tato technologie jim umožnila sledovat aktivitu tří klíčových oblastí mozku zapojených do čichového vnímání: amygdaly (odpovědné za emoce), čichové cibulky (zpracování pachů) a hippocampu (paměť).

Použili optický senzor sestávající z vysoce kvalitní digitální kamery připojené k počítači a zeleného laseru, schopného proniknout skrz srst i lebku psa. Čtyři pokusní psi byli během měření uvolnění a měli zakryté oči. Byli vystaveni čtyřem různým pachům: alkoholu, marihuaně, mentolu a česneku – tyto vůně byly vybrány proto, že u psů vyvolávají podobné čichové reakce.

Laserové světlo se odráželo z cílových oblastí mozku a kamera zaznamenávala jemné rušivé vzory, tzv. „speckle“ vzory, které vznikly jako odezva mozkového tkáně na daný podnět. Každá vůně byla testována čtyřikrát, přičemž každé měření trvalo pět sekund.

Umělá inteligence následně analyzovala rozdíly v zaznamenaných vzorech a vytvořila model reakce jednotlivých oblastí mozku na konkrétní pachy. Tato metoda výzkumníkům poskytla cenný náhled na to, jak pes zpracovává vůni nejen po fyzické stránce, ale i v souvislosti s emocemi a pamětí.

Výsledky studie ukázaly, že při rozlišování pachů hraje klíčovou roli amygdala, což naznačuje, že čichové vnímání psů má i silný emocionální rozměr. Psi tedy pravděpodobně nejen rozpoznávají vůně, ale také prožívají emocionální reakci na to, co cítí.

Tento objev podporuje myšlenku, že pachy mohou být pro psa spojené se vzpomínkami či konkrétními zážitky, podobně jako u lidí. Například zápach veterinární ambulance si může pes snadno spojit s nepříjemným zážitkem nebo strachem.