Je opravdu pravda, že lidé a banány mají 60 procent stejné DNA, nebo je to mýtus? Odpověď tě určitě překvapí

Pravděpodobně bys souhlasil s tím, že lidé mezi sebou sdílejí stejnou DNA. Konec konců, kromě několika drobných odlišností jsme si navzájem velmi podobní. Všichni máme dvě ruce, dvě nohy, pár očí a mnoho dalších společných rysů.

Podobně to je i s opicemi, našimi nejbližšími zvířecími příbuznými, se kterými máme také mnoho společných vlastností. Nedávná vědecká studie dokonce ukázala, do jaké míry jsme si s nimi podobní na genetické úrovni.

Jsme si podobní i s banány?

A co kdybychom ti řekli, že toho máme společného mnohem více i s banány? Ano, s tím sladkým ovocem, které tak rádi konzumujeme k svačině. Uvěřil bys? Možná jsi již někdy slyšel tvrzení, že lidé a banány sdílejí přibližně 60 procent své DNA. Pravděpodobně jsi nad tím jen mávl rukou a řekl si, že je to nesmysl. Podívejme se na to ale blíže. Co je na tomto tvrzení pravda?

Opravdu sdílíme 60 % genů s banány?

Možná tě to překvapí, ale na genetické úrovni jsme si s banány podobnější, než bys čekal. Ale je třeba to uvést na pravou míru. I když sdílíme určité podobnosti, rozhodně to neznamená, že máme 60 % celé DNA stejných jako banán. Jediný organismus, se kterým sdílíš polovinu své DNA, jsou tvoji rodiče a tvoje děti. To je proto, že při početí se spojí polovina DNA od otce a polovina od matky, a výsledkem jsi ty, resp. tvoje dítě.

Tvrzení o 60 % podobnosti mezi geny lidí a banánů má však určitý základ ve vědě. Podle údajů z programu Národního ústavu pro výzkum lidského genomu z roku 2013 skutečně existuje významný překryv některých genových sekvencí mezi člověkem a banánem.

Problém je v tom, že toto číslo, a zejména způsob, jakým se prezentuje, je trochu zavádějící, upozorňuje server howstuffworks.com.

Ve skutečnosti sdílíme s banány (a mnoha dalšími rostlinami) asi 60 % genů. Ale pozor, geny tvoří pouze přibližně 2 % celé naší DNA. Asi se teď ptáš, co si pod tím máš představit. To znamená, že i když velká část našich genů má obdobu v banánovém genomu, ve skutečnosti to představuje jen malý zlomek celé DNA. Zbytek naší DNA, tedy zhruba 98 %, obsahuje regulační oblasti, které řídí, kdy a kde se geny aktivují, a tzv. „junk DNA“, jejíž funkce je buď neznámá, nebo se v průběhu evoluce ztratila.

Jak vzniklo to slavné tvrzení o banánech?

Vědci při porovnávání sekvencí genů lidí a banánů zjistili, že přibližně 60 % banánových genů má nějaký „protějšek“ v lidském genomu. To ale neznamená, že tyto geny jsou identické, ale pouze to, že mají podobné funkce. A skutečná podobnost proteinů, které tyto geny kódují, je ještě nižší a to kolem 40 %.

Takže když to shrneme, ne, s banány nesdílíme polovinu celé DNA. To, co sdílíme, je přibližně 60 % genů, které představují jen malý zlomek celé genetické informace. I když to zní méně překvapivě než původní tvrzení, stále je fascinující, že máme společného předka nejen s opicemi, ale i s banány.

Jak je možné, že sdílíme DNA s rostlinami či zvířaty?

Možná se ještě ptáš, jak je možné, že sdílíme podobnosti s banánem či jinými zvířaty nebo rostlinami. Vysvětlení je jednodušší, než si myslíš. Všechny formy života na Zemi a to od bakterií přes rostliny až po zvířata pocházejí z jednoho společného předka. Tento předek byl jednobuněčný organismus, který žil před více než 3,5 miliardami let a měl základní DNA. Tato DNA se stala univerzálním „kódem života“, který obsahoval pokyny na vytváření základních biologických struktur a procesů, jako je tvorba energie, opravy buněk a dělení buněk.