Je pravda, že červi nejedí jedovaté hřiby? Než půjdeš na hřiby, měl bys tohle vědět

Pomalu, ale jistě se rozjíždí sezóna hřibů. Už nyní můžeme v lesích natrefit na první jarní houby, jako jsou smrčky a čírovnice májová. Brzy by se měly objevit i další oblíbené druhy, jako jsou křemenáče, bedly, pýchavky a oblíbené kozáky.

Jak jistě dobře víš, houby jsou skvělou ingrediencí v kuchyni, zejména do omáček a polévek. Jedlé houby mají několik společných rysů, jako je tuhá a kompaktní dužnina, přirozené barvy jako hnědá, béžová, bílá nebo mírně žlutavá a obvykle rourkatou spodní (houbkovitý vzhled) část klobouku.

Je však třeba si uvědomit, že žádná jednotlivá vlastnost není stoprocentní zárukou, že je houba jedlá. Při určení je vždy důležité sledovat kombinaci různých znaků.

Je červ v houbě zárukou, že se jedná o jedlou houbu?

Možná už sis slyšel známou větu: „Červi nežerou jedovaté houby.“ Tento předpoklad se předává z generace na generaci. Je ale pravdivý? Odpověď na tuto otázku je trochu složitější.

Při sběru hub se často setkáváme s tímto omylem. Pravdou je, že červi a larvy hmyzu mají zcela jiný metabolismus než člověk. Možná se teď ptáš, co to znamená. Stručně řečeno, mnohé látky, které jsou pro nás smrtelné, jim vůbec neškodí. Například amatoxiny, které se nacházejí v zeleném muchomůrce, nemusí u hmyzu způsobit žádné vážné problémy. Jejich buňky dokážou tyto toxiny zpracovávat jiným způsobem, takže larvy se klidně živí i silně jedovatými houbami.

Proto se může stát, že i silně jedovatá houba bude napadnuta hmyzem a larvami.

Jak vznikl mýtus o červivosti houb

Mýtus o tom, že červivé houby jsou bezpečné, pravděpodobně vznikl na základě pozorování. Některé druhy jedovatých hub jsou skutečně v určitém období méně napadené červy než běžné jedlé houby. Tento jev ale nesouvisí s jejich toxicitou pro člověka, ale s chemickým složením plodnice, její tuhostí, obsahem vody a přítomností přirozených látek odpuzujících hmyz.

Vědci upozorňují, že i silně jedovaté houby, jako muchomůrky, bývají v pozdějších stádiích vývoje často napadeny různými druhy hmyzu. Výzkumy dokonce ukazují, že larvy některých mouch se specializují právě na plodnice toxických hub.

Na co si dávat pozor při sběru hub

Z biologického hlediska červivost nebo nečervivost houby nevypovídá nic o její jedlosti pro člověka.

Při určování bezpečnosti hub je proto nezbytné soustředit se na konkrétní morfologické znaky. Důležité je všímat si barvy a tvaru klobouku, strukturu spodní strany klobouku, zda má houba rourky (houbkovitý vzhled) nebo lupeny, vzhled a tvar třeně, jakož i barvu dužiny po rozříznutí, která zvykne jemně zmodrat.

Neméně důležitá je vůně houby, která může naznačovat její vhodnost k konzumaci. Zároveň je třeba všímat si přítomnosti prstence na třeni nebo cibulovitého ztluštění u jeho kořene, neboť tyto znaky jsou typické pro několik nebezpečných druhů hub.

Na závěr nám dovol zdůraznit, že v případě, že si při určování houby nejsi úplně jistý, je nejlepší ji odložit a ponechat si ji jen na focení, rozhodně ne k konzumaci.