Kde Ježíš proměnil vodu na víno? Archeologové tvrdí, že objevili přesné místo jeho prvního zázraku!
Ježíš přeměnil vodu na víno během svatby v Káně Galilejské. Archeologové dnes tvrdí, že objevili skutečné místo zázraku, a není to tam, kam chodí poutníci.
Pravděpodobně už jsi slyšel příběh, jak Ježíš proměnil vodu na víno. Je to jeden z nejznámějších příběhů z Nového zákona a je považován za první z Ježíšových veřejných zázraků.
Pokud ho neznáš, tak ti ho nyní přiblížíme. Tento příběh se odehrává na svatbě v Káaně Galilejské. Podle evangelia podle Jana to bylo na třetí den po předchozích událostech. Ve městě Kána se konala svatební hostina, na kterou byli pozváni Ježíš, jeho učedníci a jeho matka Marie.
Svatby v té době vypadaly jinak, než je známe dnes. Byly to velké oslavy, které trvaly až několik dní. Víno bylo jejich neoddělitelnou součástí. Byl to symbol radosti, pohostinnosti a požehnání. Uprostřed hostiny však nastala nepříjemná situace, došlo víno. V té době to nebyla jen organizační chyba, ale společenská hanba pro hostitele.
Marie si toho všimla a obrátila se na Ježíše. Ten jí odpověděl slovy, která mohou znít tvrdě, ale v tehdejším kontextu znamenaly spíše odstup a respekt:
„Žena, co mě a tebe do toho? Ještě nepřišla moje hodina.“ (Jn 2:4)
Přesto Marie s důvěrou řekla služebníkům:
„Dělejte vše, co vám řekne.“ (Jn 2:5)
V blízkosti se nacházelo šest velkých kamenných nádob určených pro rituální očištění. Každá měla objem 20 až 30 galonů (což je přibližně 75 až 110 litrů). Ježíš jim nařídil:
„Naplněte nádoby vodou.“
Služebníci je naplnili až po okraj. Pak Ježíš řekl:
„Nyní načrite a zaneste staršímu hostiny.“
Když správce hostiny ochutnal, co bylo původně vodou, zjistil, že pije výjimečně kvalitní víno. Zavolal si ženicha a řekl mu:
„Každý podává nejprve dobré víno a až když se hosté napijí, to horší. Ty jsi ale ušetřil dobré víno až do teď!“ (Jn 2:10)
Z křesťanského hlediska je tento příběh pravdivý v smyslu biblického svědectví. Z historického hlediska neexistují mimobiblické záznamy, které by zázrak potvrzovaly, ale pro věřící je součástí jejich víry a přesvědčení o Ježíšově božskosti.
Která lokalita je skutečnou Kánou Galilejskou?
Otázka, kde se skutečně nachází biblická Kána Galilejská, zaměstnává vědce a teology už celá staletí. I když Bible toto místo nespecifikuje, tradičně se za Kánu považuje dnešní městečko Kafr Kanna, které leží jen několik kilometrů od Nazaretu. Ve středověku tam byla postavena Svatební bazilika, čímž se místo stalo oblíbeným cílem poutníků.
Moderní archeologický výzkum však zpochybňuje tuto lokalitu. V Kafr Kanna nebyly nalezeny žádné důkazy o židovském osídlení z 1. století, tedy z doby Ježíšova života. Mnozí odborníci se proto přiklánějí k názoru, že její význam byl spíše praktický, pro středověké poutníky byla snadno dostupná. Na studii upozornil server dailymail.co.uk.
Za historicky pravděpodobnější lokalitu dnes odborníci považují Khirbet Qana, nacházející se přibližně 12 až 15 kilometrů severozápadně od Nazaretu. Od roku 1998 tam probíhají archeologické vykopávky, které odhalily pozůstatky židovské vesnice z helenistické a římské éry. Našly se tam rituální lázně (miqva’ot), makkabejské mince, hebrejské nápisy i synagoga.
Zásadním objevem však byla podzemní jeskynní svatyně, kterou křesťané využívali již od 3. století našeho letopočtu. V jedné z jejích komor se nachází oltář vytvořený z víka sarkofágu, nápis „Kyrie Iesou“ („Pane Ježíši“) a dvě velké kamenné nádoby, které podle poutníků byly ty, které Ježíš použil při zázraku.
Tyto důkazy naznačují, že už raní křesťané považovali Khirbet Qanu za skutečnou Kánu Galilejskou, místo, kde se udál první zázrak. I když absolutní jistotu nemůžeme mít, právě tato lokalita dnes nabízí nejvíce historicky podložených důvodů, proč by mohla být onou biblickou Kánou.
