Kofein ve tvé krvi má zvláštní a dosud nepoznaný vliv na tvé tělo, odhalili vědci

Není žádným tajemstvím, že káva má na lidské tělo několik vlivů, většinou pozitivních, pokud s ní nepřeháníme. Jedním z jejích hlavních složek je kofein, látka, která nás dokáže nakopnout a dodat energii. Ačkoli je nutné říci, že ve skutečnosti energii nedodává, je to jen klam, protože blokuje adenosinové receptory. Adenosin je látka, která se během dne postupně hromadí v mozku a vyvolává pocit únavy. Když ho však kofein blokuje, mozek si myslí, že únava neexistuje.

Vědci se podívali na méně známý účinek kofeinu

Vědci se tentokrát zaměřili na jiný, méně známý účinek kofeinu. Zajímalo je, zda lidé, kteří mají geneticky dané vyšší hladiny kofeinu v krvi, mají také méně tělesného tuku, nižší BMI a nižší riziko vývoje diabetu 2. typu.

Tito lidé totiž odbourávají kofein pomaleji, což znamená, že jim v těle cirkuluje déle. I když ve skutečnosti mohou vypít méně kávy, kofein v jejich organismu působí déle. Zároveň vědce zajímalo, zda by podobný vliv mohl existovat také u srdečně-cévních onemocnění. Jejich cílem bylo zjistit, zda kofein skutečně ovlivňuje tyto zdravotní faktory, a není to jen náhoda, ale něco, co souvisí přímo s naší genetikou.

Na odpověď na tuto otázku použili vědci přístup nazvaný Mendelova randomizace. Jedná se o geneticko-epidemiologickou metodu, která umožňuje odhalit příčinné souvislosti mezi tím, co máme v těle, a tím, co se s naším tělem děje. Jednoduše řečeno, pokud dva lidé žijí stejně, ale jeden má v genech zakódovanou pomalejší schopnost odbourávat kofein, vědci mohou sledovat, zda se to odráží například na jeho váze nebo zdraví. Tento přístup slouží jako přirozený experiment, který pomáhá oddělit příčinu od následku.

Může kofein pomoci udržet váhu?

Byly analyzovány genetické údaje téměř 10 000 lidí a zaměřili se na geny CYP1A2 a AHR, které ovlivňují, jak rychle tělo zpracovává kofein. Tyto genetické rozdíly vědci porovnali s tím, kolik měli lidé tělesného tuku a zda měli nebo neměli cukrovku. Ukázalo se, že ti, kterým kofein v těle zůstává déle (díky genetice), častěji váží méně a mají také nižší riziko vývoje diabetu 2. typu. Část tohoto efektu přitom přímo souvisí s tím, že nižší váha znamená také nižší riziko této choroby.

Závěr výzkumu tedy je, že lidé s geneticky vyššími hladinami kofeinu v krvi mají tendenci být štíhlejší a zároveň u nich hrozí nižší riziko vzniku diabetu 2. typu. Při srdečně-cévních onemocněních se však podobná souvislost nepotvrdila.

Výsledky také otevírají otázku, zda by nápoje s obsahem kofeinu, ale bez kalorií, mohly v budoucnosti sloužit jako nástroj v boji proti obezitě a cukrovce. Vědci však zároveň připomínají, že kofein není zázračným řešením a jeho dlouhodobé účinky si ještě vyžadují další výzkum.