Konzervovaný tuňák má pověst zdravé potraviny, ale odborníci varují před jedním vážným rizikem

Ačkoli u nás tuňáci nežijí, patří tento druh mezi nejoblíbenější ryby i v Česku. V našich domácnostech se nejčastěji vyskytuje v podobě konzervovaného tuňáka, ať už samotného nebo v různých nálevech, nakládaného se zeleninou a podobně. Tuto surovinu konzumujeme v salátech, těstovinách, sendvičích, pomazánkách, ale i samostatně. Konzervovaný tuňák má pověst zdravé potraviny, protože je bohatý na bílkoviny a obsahuje zdravé tuky. Ale zamyslel ses někdy nad tím, co se stane s naším tělem, pokud bychom ho jedli každý den?

Co se stane s naším tělem, pokud budeme jíst každý den tuňáka?

Tuňák je bohatým zdrojem bílkovin a zdravých tuků v podobě omega-3 mastných kyselin, vitaminů skupiny B, vitaminu D a také minerálů, jako jsou selen či fosfor. Právě omega-3 mastné kyseliny pomáhají udržovat zdravé srdce a cévy, podporují činnost mozku a snižují záněty v těle. Jeho každodenní konzumace s sebou však přináší i zdravotní rizika. Portál klix.ba uvádí, že doporučená týdenní dávka této ryby je přibližně 225 až 300 gramů. Pokud bychom tuto dávku výrazně překročili, mohlo by se to negativně projevit na našem zdravotním stavu.

Toxiny v konzervách s tuňákem

Největším problémem při časté konzumaci tuňáka je rtuť. Ta se do této ryby dostává z prostředí, ve kterém žije. Voda sama o sobě pro ryby nepředstavuje vysoké riziko, problém nastává tehdy, když mikroorganismy v moři přemění rtuť na methylrtuť. Jde o vysoce toxickou formu rtuti, kterou živé organismy snadno vstřebávají. Malé planktony absorbují methylrtuť, stávají se potravou pro větší ryby a ty pak konzumují ještě větší dravce.

Tuňák, který stojí na vyšších příčkách potravního řetězce, během svého života zkonzumuje velké množství menších ryb. Právě proto má v těle často vyšší koncentraci rtuti než jiné druhy mořských plodů.

Ne všichni tuňáci jsou stejní

Důležité je vědět, že obsah rtuti se liší podle druhu tuňáka. Menší druhy, jako je skipjack (pruhovaný tuňák), obsahují výrazně méně rtuti než velké druhy, například tuňák žlutoploutvý nebo obrovský. Právě proto se pro běžnou konzumaci doporučuje upřednostnit menší druhy, které se v konzervách objevují nejčastěji.

Čerstvý vs. konzervovaný tuňák

Čerstvý tuňák, zejména pokud jde o větší kusy, může obsahovat více rtuti než konzervovaný. Konzervy z menších druhů jsou z tohoto pohledu bezpečnější. Pokud máš tuňáka rád, vyplatí se sledovat etiketu a vybírat produkty, kde je uvedeno, že jde o skipjack nebo podobné menší druhy.

Pozor na těhotné ženy a děti

Delish Mascha Davisová, magistra veřejného zdraví, registrovaná dietoložka a autorka knihy Jezte své vitamíny, vysvětluje pro portál klix.ba, že hlavním problémem je právě rtuť a vystavení jiným environmentálním toxinům, které se mohou časem v těle hromadit. Občasná konzumace tuňáka však podle ní není důvodem k obavám. Jiná situace je u těhotných žen, kojících matek a malých dětí. Pro tyto skupiny odborníci doporučují maximálně jednu porci tuňáka týdně, aby se minimalizovalo riziko nadměrného příjmu rtuti.

Co se děje, když to přeženeme

Při každodenní konzumaci tuňáka se rtuť může postupně hromadit v organismu. Ukládá se v mozku, nervovém systému a ledvinách, což může vést k příznakům, jako jsou únava, problémy s pamětí či třes rukou. V závažnějších případech může způsobit problémy s pohybem, necitlivost, změny nálad nebo dokonce poruchy sluchu a zraku.

Ačkoli to zní děsivě, u dospělého člověka se zdravotní problémy projeví až tehdy, pokud denně zkonzumuje několik konzerv tuňáka. Pro většinu lidí platí, že 2 až 3 konzervy tuňáka týdně jsou bezpečné a nepředstavují zdravotní riziko. Navíc je vhodné tuňáka střídat s jinými rybami s nízkým obsahem rtuti, jako jsou losos, sardinky či pstruh. Ve správném množství má tuňák mnoho výhod pro zdraví srdce, mozku i cév.