Krátký spánek má překvapivý účinek na tvůj mozek. Takto se změní jeho fungování, říkají vědci

Není žádným tajemstvím, že kvalitní spánek je klíčem k tomu, aby naše těla a mozek správně fungovaly. Málokoho by však napadlo, že i krátký odpolední spánek může výrazně ovlivnit naši schopnost řešit složité problémy. Nová studie vědců z Texas State University naznačuje, že spánek, hlavně jeho REM fáze, může podpořit kreativní myšlení a zlepšit schopnost najít řešení tam, kde jsme je předtím nenašli.

Vědci se zaměřili na fenomén analogického myšlení, při kterém používáme známá řešení ze starších problémů na zvládnutí nových, strukturálně podobných úkolů. Do experimentu zapojili 58 mladých dospělých, kteří nejprve řešili osm tzv. zdrojových problémů. Ke každému z nich jim později vědci ukázali správné řešení. Po krátké přestávce dostali účastníci druhou sadu osmi problémů, které byly podobné těm původním, ale bez nápovědy. Jejich úkolem bylo pokusit se je vyřešit.

Následně byla polovina účastníků požádána, aby si zdřímli, zatímco druhá skupina zůstala bdělá. Během přibližně 90-minutové přestávky spali účastníci v průměru 76 minut, přičemž fáze REM, tedy ta, ve které sníme, trvala v průměru pouze 6,1 minuty. Po probuzení se všichni vrátili k těm problémům, které se jim před přestávkou nepodařilo vyřešit.

Čím více času účastníci strávili v REM spánku, tím byli efektivnější

Účastníci, kteří si zdřímli, vyřešili po přestávce více problémů než ti, kteří bdělí jen čekali. Zajímavostí je, že si obě skupiny stejně dobře pamatovali řešení zdrojových úkolů. Rozdíl nebyl v paměti, ale ve schopnosti najít souvislosti mezi starými a novými problémy. Navíc, ti, kteří dosáhli REM fáze, vnímali i větší podobnost mezi oběma typy úkolů. Také je třeba říci, že množství REM spánku korelovalo s úspěšností zmíněných řešení problémů. Jinými slovy, čím více času účastníci strávili v REM spánku, tím více problémů po probuzení dokázali vyřešit.

Vědci předpokládají, že během REM spánku mozek vytváří nové spojení mezi vzdálenými vzpomínkami, což umožňuje „přehodit výhybku“ a uvažovat kreativněji. Je to možné díky specifické neurochemické aktivitě. Během této fáze klesá hladina dvou látek, noradrenalinu a serotoninu. Tyto chemikálie během bílého dne pomáhají našemu mozku soustředit se a filtrovat nepodstatné informace, abychom se mohli zaměřit jen na to důležité.

Když jim však během REM spánku ubývá, mozek přestává „cenzurovat“ vzdálené či neobvyklé myšlenky. To znamená, že se začne volně prohrabávat v různých vzpomínkách a představách, které bychom jinak ignorovali. Jinými slovy, domnívají se, že REM spánek může pomáhat propojovat nové informace s existujícími znalostmi, což je důležité pro kreativní řešení problémů.

Ačkoliv výsledky neprokazují přímou příčinnou souvislost, jde o silný důkaz, že REM spánek hraje klíčovou roli v naší schopnosti vidět věci z nové perspektivy. Někdy tedy opravdu platí staré známé: „vyspi se na to.“