Která psí plemena jsou nejpřátelštější a která naopak nejnepřátelštější? Tohle bys měl vědět dřív, než si vezmeš psa domů

Není pes jako pes. Některé psy jsou více přátelské a jiné naopak méně. Zvolit vhodné plemeno, které ti bude dělat společnost, je proto poměrně náročné. Už jsi však někdy přemýšlel o tom, která psí plemena jsou přátelštější a která naopak patří mezi ta více agresivní a rezervovaná? Podívejme se na to níže.

Nejpřátelštější plemena psů

Labrador Retriever

To tě asi nepřekvapí, ale jedním z plemen, které patří mezi nejpřátelštější, je labrador retriever. Výzkum s 13 700 psy zjistil, že labradoři měli zdaleka nejnižší prevalenci agrese vůči lidem i psům. Mají silný lovecký původ (pomáhali na lov) a od dětství jsou zvyklí na společnost, čímž si vychovali mírnou povahu. Doposud provedené testy temperamentu a pozorování konzistentně potvrzují, že jde o trpělivé, mazlivé pejsky, jejichž genetika predisponuje k přátelskému chování.

Golden Retriever

Standardním znakem zlatého retrievera je jeho pozitivní povaha a radost z kontaktu s lidmi. Podle dotazníkového průzkumu C-BARQ se toto plemeno řadí mezi nejméně agresivní vůči cizím lidem i jiným psům. Mimochodem, věděl jsi, že toto plemeno bylo šlechtěno, aby nám dělalo společnost a aporto? Díky tomu má vysokou míru poddajnosti a energii na hraní.

Bernský salašnický pes

Jde o větší psí plemeno. Tento velký, chlupatý pes z Alp je známý velmi vyrovnanou a laskavou povahou. I když výzkumy přímo nekvantifikují každý plemenný rozdíl, data ukazují, že Bernští salašničci patří mezi plemena s nejnižší agresivitou vůči lidem i psům. Geneticky se toto plemeno vyvíjelo jako tichý pomocník na farmě, což se odráží v jeho spolehlivosti. Mají silný pud stádovitosti a rádi tolerují i jiná zvířata či cizí lidi.

Chrt

Chrti jsou klidní psi, původně chovaní na pronásledování kořisti, ale zároveň mají nenáročnou a přátelskou povahu. Studie zjistily, že greyhoundi a jejich příbuzní whippeti patří mezi plemena s extrémně nízkou agresivitou vůči lidem i jiným psům. Většinu času jsou to tichí, klidní společníci (často je přezdívají „gaučové psy“), kteří se snadno socializují.

Rezervovanější nebo agresivnější plemena

Přejděme nyní na opačnou stranu, k psům, kteří jsou méně přátelští až agresivní.

Jezevčík

Ačkoli je malý, jezevčík je známý svou obrázkou povahou. Tento teriérský lovecký pes byl vyšlechtěn na pronásledování škůdců v norách, proto často má silný strážní instinkt. Velké dotazníkové studie ukazují, že jezevčíci patří mezi plemena s nejvyšším procentem jedinců projevujících vážnou agresi vůči lidem. Jsou to psi s výraznou osobností, často bezhlavě brání své území a nebojí se vstoupit do konfliktu s neznámými lidmi nebo psy.

Čivava

Jde o psa, který, když se naštve, vypadá roztomile. Ale to si nesmíme zaměňovat s nevinností. Ve skutečnosti v sobě skrývá nečekanou dávku odvahy a nemálokrát se odváží i na velká psí plemena. Majitelé čivav v průzkumech upozorňují, že čivavy mají podobně vysoké skóre agresivity jako jezevčíci. Ačkoli jsou čivavy věrnými kamarády své rodiny, vůči cizím lidem a psům mohou být opatrnější a projevit rezervovanost nebo agresivitu.

Jack Russell Teriér

Jack Russell je velmi energické plemeno, ale patří mezi jedno z nejagresivnějších plemen, a to nejen vůči jiným psím plemenům, ale i vůči lidem, včetně členů domácnosti. Má velmi silný lovecký instinkt a tendenci honit se za pohybujícími se objekty, což se může projevovat tvrdší hrou. V praxi to znamená, že jde o psa, který vyžaduje důsledného vůdce, jinak se může jeho chování vymknout kontrole.

Pitbullteriér

Toto plemeno je na světě snad nejkontroverznější. Ačkoli pitbullteriéři mají mezi lidmi často „bojovou“ pověst, výzkum naznačuje, že geneticky nejsou výrazně agresivnější vůči člověku. Spíše se u nich často objevuje nervozita nebo strach vůči jiným psům, což někdy může vést k defenzivnímu nebo agresivnímu chování. Studie ovšem ukazují, že v testech mají naopak nižší skóre agrese vůči majitelům.

Miniaturní šnauzero

Toto malé teriérské plemeno přitáhlo pozornost hlavně v souvislosti s vysokou agresivitou. Velký průzkum finských veterinářů ukázal, že miniaturní šnauzeři měli nejvyšší prevalenci agresivního chování ze všech sledovaných plemen.

Závěrem je třeba říci, že ačkoli genetika hraje důležitou roli v tom, jak se pes bude chovat, neméně důležitá je výchova a socializace. Potřebujeme zdůraznit, že typicky jsou vlivy výchovy silnější než genetická predispozice.