Lidé s touto mutací genu nepotřebují tolik spánku jako běžný člověk. Jsou výjimeční, říkají vědci. Týká se to i tebe?

„Kolik spánku potřebuji každou noc?“ To je otázka, na kterou odpovědět není vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Ani odborníci v tom nemají úplně jasno. Většinou se dostaneme k rozmezí hodin někde mezi 6 až 9 hodin. V velké míře je to ale individuální. Někdo prostě potřebuje více hodin a druhý méně.

Nejnovější vědci z Čínské akademie věd přicházejí s vysvětlením, proč někteří potřebují méně hodin spánku než ostatní.

Výzkumníkům se totiž podařilo objevit zajímavou souvislost mezi mutací genu SIK3 a tím, kolik lidé, konkrétně zdravé ženy bez zdravotních problémů, v průměru spí ve srovnání s těmi, které tuto mutaci genu nemají. Je třeba ale podotknout, že nejde o první mutaci genu, která souvisí s tzv. přirozeným krátkým spánkem, který se podařilo objevit (takzvaným NSS – natural short sleeper).

Co dělá zmutovaný gen SIK3

Možná se teď ptáš, co tato mutace genu dělá s lidským tělem. Předně je třeba říct, že mutace genu SIK3 umožňuje mozku efektivněji fungovat při menším množství spánku. Toto vědci ověřili i v experimentu, kdy stejnou mutaci implantovali do myší, které potom spaly o půl hodiny méně než obvykle.

Tento fenomén vědci vysvětlují tím, že geny SIK3 produkují kinázu, tedy protein, který ovlivňuje další proteiny a reguluje jejich funkci. Právě tyto signální dráhy jsou podle výzkumníků zodpovědné za to, kolik spánku tělo potřebuje. Mutace snižuje aktivitu kinázy SIK3, což způsobuje změny v chemickém chování proteinů, zejména v synapsích, tedy místech, kde mezi sebou komunikují neurony.

Zajímavostí je, že u myší s touto mutací vědci zaznamenali také zvýšenou intenzitu delta vln na EEG během spánku. To naznačuje, že ačkoli myši spaly kratší dobu, jejich spánek byl hlubší a efektivnější.

Výzkumníci konstatují, že NSS jedinci zvládají během kratšího spánku stejně efektivně regenerovat, udržovat imunitu a kognitivní schopnosti, jako běžní lidé při delším spánku.

Co se týče samotného času spánku, ženy s touto mutací v průměru spí 6,3 hodiny denně. To vše bez známek únavy nebo snížené výkonnosti.

Co z toho můžeme získat

Objev mutace SIK3 není jen zajímavý z pohledu genetického výzkumu. Vědci věří, že jde o další krok k pochopení širší regulační sítě, která řídí spánek. Analýza ukázala, že mutace SIK3 ovlivňuje i jiné důležité kinázy, například protein kinázu A či MAP kinázu, které mohou hrát významnou roli při délce a kvalitě spánku.

Tento výzkum tak otevírá cestu i k možnému vývoji nových léků, které by mohly zlepšit spánek u lidí trpících nespavostí nebo poruchami spánku. Ačkoli jsme od toho ještě daleko, každé nové zjištění nás k tomuto cíli přibližuje.

Závěrem vědci připomínají, že lidé s touto mutací jsou výjimeční. Jejich těla dokáží během kratšího spánku provést vše, co běžný člověk potřebuje delší čas, regenerovat, zpracovávat informace a udržovat imunitní systém.