Myslíš si, že nezáleží na tom, kdy snídáš? Odborníci varují, může to hodně prozradit o tvém zdraví

Myslíš si, že je jedno, kdy se ráno nasnídáš? Nový výzkum vědců z Massachusetts General Hospital a britské University of Manchester ukazuje, že vůbec ne. Čas, kdy si dáš první jídlo dne, totiž může prozradit víc o tvém zdraví, než bys čekal. A v některých případech může dokonce ovlivnit i to, jak dlouho budeš žít.

Tým vědců sledoval téměř 3 000 dospělých ve věku od 42 do 94 let po dobu více než tří desetiletí. Účastníci pravidelně vyplňovali dotazníky o svém zdraví, životním stylu a čase, kdy jedí jednotlivá jídla. Výsledky překvapily i samotné vědce. Ukázalo se, že s přibývajícím věkem lidé postupně posouvají snídaně i večeře na pozdější hodiny a zároveň zkracují celkový interval, během kterého během dne přijímají jídlo.

Ukázalo se, že právě čas snídaně je klíčový. Ti, kteří snídali výrazně později, měli vyšší riziko předčasného úmrtí. Vědci zároveň zjistili, že pozdní snídaně jsou častěji spojeny s různými zdravotními problémy. Patří sem únava, deprese, úzkost, potíže se zuby či spánkem a dokonce i problémy s přípravou jídla. U lidí s více nemocemi se posunutý čas snídaně objevoval ještě častěji.

Pozdní snídaně mohou být varovným signálem

Vědci si to vysvětlují tak, že pozdní snídaně pravděpodobně nejsou přímou příčinou vyššího rizika úmrtí, ale spíše odrazem celkového zdravotního stavu. Lidé s depresí, únavou, problémy se spánkem nebo více nemocemi mají tendenci vstávat a jíst později, což může signalizovat narušení denního rytmu a zhoršení zdraví.

Zajímavé je i genetické pozadí. Vědci zjistili, že lidé, kteří jsou přirozeně „noční sovy“, tedy vstávají později a večer jsou aktivnější, mají tendenci jíst později. Tento zvyk může být v mladším věku přirozený, ale ve vyšším věku může znamenat zvýšené zdravotní riziko.

Statistika, kterou výzkum přinesl, mluví jasně. Skupina lidí, kteří jedli později, měla během deseti let míru přežití 86,7 procenta, zatímco u těch, kteří snídali dříve, to bylo 89,5 procenta. Rozdíl se může zdát malý, ale z vědeckého hlediska je významný.

Vedoucí výzkumu Hassan Dashti říká, že čas, kdy jíme, může být nenápadným, ale velmi silným signálem našeho zdraví. Pokud si všimneš, že začínáš snídat mnohem později než dřív, nemusí to být jen změna zvyku. Může to naznačovat, že se v tvém těle nebo psychice děje něco vážného.

Proč půst prospívá mladším, ale starším může škodit

Výsledky výzkumu také ukazují, že oblíbené trendy jako přerušovaný půst či časově omezené stravování nemusí být vhodné pro každého. To, co prospívá mladším, může být pro starší lidi spíše rizikem. Pravidelný stravovací režim je ve vyšším věku mnohem důležitější, než se dosud předpokládalo.

„Náš výzkum naznačuje, že změny v čase, kdy starší lidé jedí, zejména pokud jde o snídaně, by mohly sloužit jako snadno sledovatelný ukazatel jejich celkového zdravotního stavu. Pacienti i lékaři mohou tyto posuny ve stravovacích návycích využít jako včasné varovné znamení, které může odhalit skryté fyzické nebo psychické problémy,“ uvedl hlavní autor studie Hassan Dashti.

Vědci na závěr konstatují, že snídaně nejsou jen palivem pro tělo, ale také tichým ukazatelem toho, jak moc je náš organismus v rovnováze. A podle vědců to může mít vliv i na to, jak dlouho budeme žít. Jinými slovy, odrážejí i hlubší zdravotní problémy. Zejména snídaně jsou klíčovým ukazatelem.