Některá psí plemena žijí o roky déle než jiná. Tato plemena jsou vítězi, jiná jsou na tom mnohem hůř

Máš doma čtyřnohého mazlíčka nebo přemýšlíš, že si jednoho pořídíš? Pak by tě měly zajímat výsledky nejnovější studie, která zkoumala délku života psů ve Velké Británii. Na téma upozornil server theconversation.com.

Vědci analyzovali údaje o více než 580 tisících psech ze 155 různých plemen a zjistili něco, co může mnoho majitelů pořádně zaskočit. Ukazuje se totiž, že to, kolik let se bude tvůj pes těšit ze života, závisí nejen na tom, jak se o něj staráš, ale i na jeho genetice, velikosti a tvaru čenichu.

Malí psi žijí déle, plochá plemena jsou ohrožena

Výsledky jsou přitom překvapivé. Zatímco menší psi s dlouhým čenichem, jako například jezevčíci nebo kolie, se mohou dožít v průměru více než 13 let, plochá plemena jako anglický buldok nebo mops mají výrazně kratší délku života. Podle vědců žijí v průměru jen 11 let a navíc čelí až o 40 procent vyššímu riziku předčasného úmrtí než psi se středně dlouhým čenichem, jako jsou například španělé.

Vědci z Dogs Trust, kteří studii publikovali v prestižním časopise Scientific Reports, shromažďovali údaje z 18 různých zdrojů. Zahrnovaly registry plemen, veterinární kliniky, pojišťovny i charitativní organizace. Vytvořili tak nejrozsáhlejší databázi psů, jaká byla kdy ve Spojeném království sestavena. Z ní vyplynulo, že na délku psího života má vliv několik faktorů, ale velikost a tvar lebky hrají zásadní roli.

Rozdíly mezi plemeny jsou obrovské

Mezi 12 nejoblíbenějšími plemeny, která dohromady tvořila více než polovinu všech čistokrevných psů v databázi, patřili například labradoři, jack russell teriéři a cavalier king charles španělé. Labradoři se dožívali v průměru 13,1 roku, jack russellové dokonce 13,3 roku, zatímco zmínění cavalieri jen 11,8 roku. Studie také ukázala, že čistokrevní psi mají o něco vyšší průměrnou délku života než kříženci. Zatímco čistokrevní dosahují v průměru 12,7 roku, kříženci žijí přibližně 12 let. Rozdíly existují i mezi pohlavími, protože feny mají průměrně o několik měsíců delší život než psi.

Vědci také uvádějí, že průměrná délka života psů je 10 až 13 let, což odpovídá přibližně 60 až 74 lidským rokům. I malé rozdíly v psích letech tak mohou znamenat významný rozdíl v porovnání s lidským věkem.

Největší pozornost však vědci věnovali plemenům s plochým čumáčkem, která se v posledních letech stala mimořádně populární. Angličtí buldoci, francouzští buldoci, mopslíci či bostonscí teriéři jsou oblíbení hlavně díky svému vzhledu, ale právě ten jim často způsobuje vážné zdravotní problémy. Jde o takzvaný brachycefalický syndrom, kdy mají psi zkrácené dýchací cesty. Výsledkem jsou potíže s dýcháním, nadměrné zadýchávání, problémy s regulací teploty, časté přehřívání organismu a dokonce i poruchy spánku.

Mnozí majitelé si tato rizika neuvědomují a zamilují se do roztomilého vzhledu. Pravda je ale taková, že mnoho těchto psů trpí po celý život a studie potvrzuje, že i žijí kratší dobu. To otevírá otázku etičnosti chovu takových plemen. Je správné cíleně chovat psy, kteří jsou už od narození předurčeni k zdravotním problémům a předčasné smrti?

Velcí psi mají kratší život než malá plemena

Studie potvrdila také to, co si mnozí majitelé velkých psů možná nechtějí přiznat. Čím větší pes, tím kratší život. Plemena jako německé dogy, bernardýni, bernští salašničtí psi či rotvajleři se dožívají v průměru jen 7 až 10 let.

Důvod je jednoduchý. Jejich organismus stárne rychleji, protože velké tělo znamená větší zátěž na srdce, klouby i celý pohybový aparát. Kromě toho jsou tato plemena častěji ohrožena onemocněními kostí, kloubů a srdce, což jejich život ještě zkracuje. Pokud tedy toužíš po psovi, který bude tvým společníkem co nejdéle, vědci doporučují zvážit menší nebo středně velká plemena, která mají vyšší šanci dožít se vyššího věku.

Vědci zároveň upozorňují, že i když genetika hraje obrovskou roli, péče majitele je stále klíčová. Správná výživa, dostatek pohybu, preventivní prohlídky u veterináře a bezpečné prostředí dokážou prodloužit psovi život o celé roky. Naopak zanedbaná péče může život zkrátit i psovi, který má z genetického hlediska dobré předpoklady.