Oblíbená dieta mezi Čechy může tělu více uškodit než prospět. Organismus na ni nereaguje ideálně
Vědci zkoumali, jak desetidenní vodní půst ovlivňuje zánětlivé procesy, aktivaci krevních destiček a metabolické změny v lidském těle.
Pravděpodobně každý z nás by chtěl žít v zdravém a štíhlém těle. Dosažení vysněné postavy však není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Existuje několik způsobů, jak ji dosáhnout, a jedním z nich je i populární půst založený na příjmu vody po dobu omezeného časového období.
Vědci z University of Sydney se proto rozhodli prozkoumat, jak desetidenní vodní půst, následovaný pětidenním obdobím kontrolovaného opětovného stravování, ovlivňuje fyziologické, zánětlivé a biochemické procesy u zdravých dospělých jedinců. Cílem bylo zjistit, zda tento typ půstu má spíše pozitivní nebo negativní účinky na zdraví, a to prostřednictvím komplexní analýzy více než 1300 plazmatických proteinů pomocí proteomických technologií.
Výzkumná otázka, kterou si vědci položili, zněla, jaké biologické změny vyvolává prodloužený vodní půst v lidském těle, zejména zda tento půst snižuje zánět a má příznivý vliv na zdraví, jak to naznačovaly některé předchozí hypotézy a pozorování. Tímto tématem se rozhodli zabývat podrobněji především proto, že půstové režimy jsou v současnosti mimořádně populární, avšak jejich účinky dosud nebyly dostatečně vědecky prozkoumány.
Výzkumný tým předpokládal, že vodní půst by mohl snížit zánět a zlepšit metabolické zdraví. Otázkou však zůstávalo, zda se tato hypotéza potvrdí v praxi.
Je vodní půst následovaný kontrolovaným stravováním pro tělo prospěšný nebo ne?
Pro zodpovězení výzkumné otázky vědci uskutečnili klinický experiment, do kterého se zapojilo dvacet zdravých dobrovolníků. Tito účastníci podstoupili lékařsky dohledovaný půst, během něhož po dobu přibližně deseti dní konzumovali výhradně vodu. Poté absolvovali období kontrolovaného opětovného stravování, které trvalo pět dní a spočívalo v rostlinné stravě.
Během celého průběhu studie vědci od účastníků sbírali vzorky krve a moči před začátkem půstu, po jeho ukončení a po skončení refeedingu. Tyto vzorky analyzovali pomocí technologie SOMAScan, která umožňuje sledovat změny ve více než 1300 plazmatických proteinech. Kromě toho použili i další metody, jako je hmotnostní spektrometrii a testy ELISA, aby přesně změřili hladiny konkrétních biomarkerů, například amyloid beta proteinů, C-reaktivního proteinu či metabolitů spojených s aktivací krevních destiček.
Vědci zároveň sledovali i fyziologické a klinické ukazatele, jako byla tělesná hmotnost, obvod pasu, krevní tlak, hladiny glukózy, cholesterolu, jaterních enzymů a zánětlivých látek. Tyto údaje jim poskytly komplexní obraz o tom, jaké změny nastávají v lidském těle během a po dlouhodobém vodním půstu. Na závěr porovnali výsledky se zjištěními z dvou nezávislých studií, které zkoumaly podobné půstové režimy, aby zjistili, zda se pozorované účinky potvrzují i v širší populaci.
Dieta založená na vodním půstu má své pro a proti
Studie dospěla k závěru, že prodloužený půst založený výhradně na vodě má složitý vliv na organismus a spojuje se s několika přínosy i riziky.
Během desetidenního půstu došlo u účastníků k výraznému úbytku hmotnosti, snížení obvodu pasu a poklesu hladin amyloid beta proteinů, které se spojují s rozvojem Alzheimerovy choroby. Tyto výsledky naznačují, že dlouhodobý půst může příznivě ovlivnit metabolismus i nervový systém.
Na druhé straně se však objevila také některá varovná znamení. Místo očekávaného snížení zánětu půst vyvolal akutní zánětlivou reakci, což dokázal nárůst C-reaktivního proteinu, interleukinu 8 a dalších zánětlivých markerů. Kromě toho se aktivovaly krevní destičky a zvýšily se biomarkery spojené s rizikem trombózy a kardiovaskulárních komplikací, což může být obzvláště nebezpečné pro lidi s již existujícími srdečními a cévními onemocněními.
Dalším nežádoucím zjištěním bylo zvýšení hladin LDL cholesterolu, celkového cholesterolu a jaterních enzymů, což naznačuje možnou zátěž pro játra a zhoršení lipidového profilu. Nepotvrdil se ani očekávaný pokles oxidačního stresu. Právě naopak, hladiny antioxidantů se snížily a celkové oxidační změny byly nejednoznačné.
Možná se teď ptáte, co to všechno znamená. Výsledky ukazují, že reakce organismu na dlouhodobý vodní půst je složitá a výrazně individuální. Ačkoli některé biologické procesy mohou být příznivě ovlivněné, jiné jako například zánět a aktivace krevních destiček, představují potenciální zdravotní riziko.
