Pracuješ příliš? Tvůj mozek se mění způsobem, který tě asi nepotěší, varují vědci

Říká se, že práce šlechtí. Pravdou však je, že bychom to s ní neměli přehánět a měli bychom umět odpočívat a užívat si života. Mnoho lidí si však neumí říct, že by měli pracovat méně. Právě touto problematikou se zabývali vědci z Jižní Koreje, konkrétně z Seoul National University.

Ovlivňuje pracovní vytížení strukturu mozku?

Zaměřili se na to, jak pracovní zátěž ovlivňuje náš mozek. Výzkumná otázka zněla: Ovlivňuje nadměrná pracovní zátěž strukturu mozku, a pokud ano, v kterých oblastech se tyto změny projevují a jaké mohou mít dopady na kognitivní a emoční zdraví pracovníků?

Metodologie výzkumu spočívala v porovnání dvou skupin zdravotníků na základě jejich týdenní pracovní doby. Výzkumný soubor tvořilo 110 osob, z nichž 32 patřilo do skupiny přepracovaných (pracovali 52 hodin týdně a více) a 78 do skupiny nepřepracovaných (pracovali standardní počet hodin).

Pro analýzu struktury mozku vědci použili voxelovou morfometrii (VBM) a atlasovou analýzu, které umožňují přesně porovnávat objemy mozkových oblastí mezi skupinami. VBM je automatizovaná metoda, která měří hustotu nebo objem šedé hmoty v malých třírozměrných jednotkách zvaných voxely. Atlasová analýza naopak dělí mozek na známé anatomické oblasti, čímž umožňuje cílené porovnávání konkrétních struktur. Oba metody se běžně využívají při analýze mozku pomocí MRI (magnetic resonance imaging).

Výsledky byly statisticky upraveny podle věku, pohlaví a celkového intrakraniálního objemu. Pomocí korelačních analýz se následně zkoumal vztah mezi počtem odpracovaných hodin a objemem mozkových oblastí, ve kterých se objevily rozdíly.

A k čemu tedy vědci dospěli?

Závěry studie ukázaly, že nadměrná pracovní zátěž je spojena se strukturálními změnami v mozku, zejména v oblastech odpovědných za kognitivní funkce a regulaci emocí. Konkrétně se zjistilo, že u přepracovaných osob došlo k 19 % zvýšení objemu levého středního čelního gyru ve srovnání s těmi, kteří pracovali standardní počet hodin.

Pomocí speciálního zobrazování mozku vědci zjistili, že u lidí, kteří pracovali déle, se zvětšil objem až v 17 různých oblastech mozku. Mezi nejvýraznější změny patřily oblasti, které mají na starosti plánování, zpracování emocí a sluch, konkrétně čelní laloky, takzvaný insula a horní část časového laloku.

Vědci zároveň zjistili, že čím více hodin týdně někdo pracoval, tím větší změny se objevovaly právě v těchto částech mozku.

Vědci uzavřeli, že tyto nálezy představují předběžný důkaz o možném negativním vlivu dlouhých pracovních hodin na strukturu mozku.

Možná se nyní ptáš, co to vlastně znamená. Z pohledu běžného života výsledky této studie naznačují, že dlouhodobé přepracování může nepříznivě ovlivnit mozek, a tím i duševní zdraví a celkovou kvalitu života.

Ačkoli větší objem šedé hmoty nemusí automaticky znamenat něco negativního, v kontextu chronického stressu a vyčerpání může jít o tzv. neuroadaptivní změny, tedy o způsob, jakým se mozek snaží přizpůsobit dlouhodobému tlaku. Taková adaptace však nemusí být dlouhodobě udržitelná a může vést k nežádoucím důsledkům.

V praxi se to může projevit jako zhoršená schopnost se soustředit či plánovat, rychlejší duševní vyčerpání, zvýšená podrážděnost nebo emoční nestabilita. Pokud se tento stav neřeší, může dokonce vést k riziku kognitivního úpadku nebo vzniku psychických obtíží.