Proč se člověk v kómatu nedokáže probudit? Vědec vysvětluje, co mu brání otevřít oči

Představ si, že tvoje vědomí je jako světlo v místnosti. Jeden okamžik svítí a vnímáš všechno kolem sebe, a v dalším okamžiku – tma. Někdo zhasl vypínač. Ale kdo? A co musí mozek udělat, aby ho znovu zapnul?

Známý tvůrce vzdělávacích videí theXplainercompany to v jednom ze svých videí vysvětlil tak jednoduše, že tomu porozumí i dítě – mozek má svůj „vypínač“. Doplňuje ho i profesor psychologie Martin Monti z UCLA pro server LiveScience, který se zabývá studiem vědomí a kómatu. Oba fascinuje stejná záhada, proč se někteří lidé z kómatu nikdy neprobudí, zatímco jiní se po letech jako zázrakem vrátí zpět do života?

V tvém mozku je přepínač vědomí

V mozku máš oblast, kterou vědci nazývají retikulární aktivační systém (RAS). Nachází se v mozkovém kmeni a funguje jako centrální spínač, který rozhoduje, zda jsi bdělý, nebo ne. Když je RAS zapnutý, mozek komunikuje s mozkovou kůrou a ty jsi při vědomí.

Není spánek jako bezvědomí

Možná si říkáš, že kóma je jen hluboký spánek. Ale není to tak. Když spíš, tvůj retikulární aktivační systém (RAS) se jen „ztlumí“, aby mozek mohl odpočívat, ale stále funguje. Během spánku se mozkové vlny mění, ale komunikace mezi oblastmi mozku zůstává zachována. Proto tě dokáže probudit budík, dotek nebo hlas. V kómatu však RAS úplně přestane přenášet signály do mozkových center bdělosti. Tvoje oči mohou být otevřené, srdce bije, ale mozek „nevidí“ ani „neslyší“. Je to, jako kdyby se v těle vypnula řídicí věž a všechny systémy běžely bez kontroly.

Když se však poškodí, například po úrazu hlavy, mrtvici nebo v důsledku otoku, všechno se najednou vypne. Tělo žije, ale vědomí zmizí.

@thexplainercompany Why can’t people in coma wake up?
#edutok
#eli5
#explainervideo
♬ EVERYTHING – 검정치마

Podle experta ze serveru LiveScience se kóma objeví vždy, když mozek dostane silný zásah – úraz, infekci nebo když se naruší průtok krve do mozkových oblastí zodpovědných za bdělost. RAS jednoduše přestane posílat signály dál. A bez těchto signálů mozková kůra nedokáže fungovat jako „řídicí centrum vědomí“.

Co se musí stát, aby se mozek znovu zapnul

Někteří vědci říkají, že probuzení z kómatu je jako nastartování motoru po dlouhé době. Poškozené buňky se musí zregenerovat nebo mozek musí vytvořit nová spojení, která převezmou úlohu zničených částí. Ale to nestačí. Profesor Monti vysvětluje, že i když se síť spojení obnoví, mozek je stále „tišší“ než obvykle. Neurony nekomunikují dostatečně rychle a to může bránit probuzení.

Vědci proto mluví o takzvané „jump-start“ teorii – o „startovacím impulsu“, který může mozek z kómatu probudit. Takový impuls může vyvolat například lék amantadin, který zvyšuje množství dopaminu, chemické látky, pomocí níž si mozkové buňky posílají zprávy. Podle LiveScience pomohl amantadin pacientům po úrazu mozku zlepšit vědomí už po několika týdnech. Není to však zázračný lék, ale spíše jiskra, která mozku pomůže znovu se propojit.

Když mozek potřebuje elektrickou jiskru

Pokud léky nestačí, lékaři zkoušejí i jiný způsob, hlubokou stimulaci mozku. Do mozku se vloží drobné elektrody, které posílají jemné impulzy do oblastí jako thalamus, centrum pozornosti a bdělosti. Cílem je „probudit“ sítě, které se během kómatu odpojily. Existují i neinvazivní metody, jako magnetická stimulace nebo fokusovaný ultrazvuk, které dělají něco podobného, ale bez chirurgického zásahu.

Výsledky jsou různé. Někteří pacienti se začnou hýbat nebo reagovat na hlasy, jiní ne. Podle Montiho záleží na tom, jak moc je samotná struktura mozku neporušená. Pokud jsou spojení příliš poškozená, impuls prostě nemá kam dorazit.

Někteří se probudí až po letech

Nejznámější případ popsaný LiveScience je Munira Abdulla, žena, která po dopravní nehodě v roce 1991 upadla do kómatu a probudila se až po neuvěřitelných 27 letech. Její příběh ukazuje, že mozek dokáže přežít i desetiletí v nečinnosti a najednou se „rozsvítí“. Vědci přesně nevědí, co to spustilo, možná postupné zotavení nervových spojení, možná spontánní „jump-start“.

Na opačné straně je případ Terri Schiavo z Floridy, která zůstala ve vegetativním stavu 15 let a její mozek se už nikdy neprobral. Pitva ukázala, že byl jen poloviční oproti běžné velikosti. Tyto dva extrémy dokazují, že ne každé kóma má stejný konec.

Proč se někdy nevyplatí vzdávat

Lékař Chethan Venkatasubba Rao z Baylor St. Luke’s Medical Center v Texasu říká, že regenerace mozkových buněk probíhá velmi pomalu, asi rychlostí jednoho milimetru za týden, tedy přibližně tak, jak ti rostou nehty. I proto je důležité, aby pacienti dostali šanci na dlouhodobou podporu. Rao upozorňuje, že mnozí lidé v kómatu mohou být odpojeni od přístrojů příliš brzy, přestože by se ještě mohli probudit.