Proč se ženy dožívají vyššího věku než muži? Vědci konečně znají odpověď a ta je neuvěřitelně fascinující

Všiml sis někdy, že téměř v každé rodině se ženy dožívají vyššího věku než muži? V domovech důchodců jich bývá většina a i statistiky mluví jasně, ženy žijí v průměru o 5 až 7 let déle. Možná sis až dosud myslel, že je to jen tím, že muži více kouří, více pijí nebo se častěji pouštějí do riskantního chování. Jenže vědci nyní ukázali, že za tím stojí něco mnohem hlubšího, samotná biologie a miliony let evoluce.

Chromozomy jako pojistka proti smrti

Základní odpověď na otázku, proč ženy přežívají muže, se skrývá v naší DNA. Každý z nás má dva pohlavní chromozomy. Ženy mají dva chromozomy X, muži jeden X a jeden Y. A právě tady začíná celý rozdíl. Pokud dojde na jednom z X chromozomů ženy k chybě, druhý ji dokáže nahradit. Je to jako mít záložní padák, když se jeden neotevře, pořád máš šanci. Muž však takovou zálohu nemá. Pokud se na jeho jediném X objeví mutace, tělo si s tím musí poradit samo, což často znamená vyšší riziko nemocí a kratší život.

Vědci tento jev zkoumali i u zvířat a výsledky jsou ohromující. V 72 % savčích druhů žijí samice déle, a to v průměru o 12 až 13 %. A tam, kde je chromozomový systém obrácený, například u ptáků, je to přesně naopak, samci, kteří mají „záložní“ chromozomy, žijí déle než samice. To potvrzuje, že genetika hraje zásadní roli.

Evoluce proti mužům

Jenže chromozomy nejsou celý příběh. Příroda si pro muže připravila ještě jednu výzvu, soutěž o partnerku. Po miliony let museli samci v přírodě bojovat o samice a dokázat, že jsou ti nejlepší. Znamenalo to vyrůst do větší síly, umět bojovat nebo se nějak předvést, aby si jich samice všimla. Gorily proto nabírají svaly, jeleni mají velké parohy a pávi se chlubí pestrým peřím. Všechno to sice zvyšuje šanci na rozmnožování, ale tělo přitom spotřebuje obrovské množství energie. A když jí mnoho vynaloží na soupeření, zůstane jí méně na dlouhý a zdravý život.

Tato logika platí i pro člověka. Muži mají vyšší hladiny testosteronu, což podporuje růst svalů a soutěživost, ale zároveň oslabuje imunitu a zvyšuje riziko některých nemocí. I proto častěji umírají na srdeční choroby v mladším věku nebo se pouštějí do riskantních aktivit, které mohou skončit tragicky.

Péče o děti jako biologická výhoda

Dalším důležitým faktorem je péče o potomstvo. V přírodě platí jednoduché pravidlo, pohlaví, které se více stará o mláďata, má tendenci žít déle. U většiny savců, včetně lidí, jsou to ženy. Z evolučního hlediska dává smysl, aby matka přežila dostatečně dlouho na to, aby její děti vyrostly a mohly se samy rozmnožovat. To znamená, že přírodní výběr jednoduše zvýhodňuje delší život žen.

I to vysvětluje, proč ženy zvládají některé choroby lépe, zotavují se rychleji a často mají odolnější imunitní systém. Všechno je to součást strategie, jak zajistit přežití potomků.

Prostředí rozdíl zmenšuje, ale nevymaže

Samozřejmě, délku života ovlivňuje i prostředí. V moderní společnosti se muži i ženy vystavují menšímu množství extrémních rizik, medicína dokáže zachránit životy, které by před sto lety zanikly. Proto se rozdíl v délce života pomalu zmenšuje. Ale ani v těch nejlepších podmínkách úplně nezmizí. I když se dva lidé narodí ve stejné nemocnici, jedí totéž a žijí ve stejném městě, žena má stále větší šanci dožít se vyššího věku.

Vědci porovnávali také zvířata ve volné přírodě a v zoologických zahradách. V zajetí, kde nehrozí predátoři ani boje, jsou rozdíly menší, ale stále existují. Totéž platí i pro lidi, medicína může propast zmenšit, ale ne zcela vymazat.

Rozdíl v délce života mezi muži a ženami tedy není jen o životním stylu nebo rizikovém chování. Je zapsán přímo v naší DNA, v tom, jak nás formovala evoluce a jak jsme si během milionů let vytvořili odlišné strategie přežití. Ženy prostě v této biologické hře hrají s lepšími kartami, mají genetickou pojistku, méně je vyčerpává soutěž o partnera a jejich tělo je přizpůsobeno delšímu životu, aby se mohly postarat o další generaci.