Stačí spát o 15 minut déle a tvůj mozek ti poděkuje. Vědci zjistili brutální rozdíl v výkonu mozku u mladých lidí.

Není žádným tajemstvím, že odpočinek a spánek hrají nezastupitelnou roli v tom, aby jsme žili ve zdravém těle. Dlouhodobý nedostatek spánku může mít vážné následky na fyzické i psychické zdraví.

Jak ovlivňuje spánek vývoj mozku

Nově vědci z University v Cambridge a Fudanské univerzity přišli s zajímavou studii, kde se podívali na to, jaký vliv má délka spánku a jeho časování na strukturu mozku a poznávací schopnosti. Rozhodli se toto prozkoumat na dospívajících ve věku od 11 do 14 let. Cílem bylo zjistit, zda a jak jsou spánkové návyky spojeny s vývojem mozku a výkonem v testech zaměřených na paměť, pozornost, slovní zásobu a řešení problémů. Studie také zkoumala, zda i malé rozdíly v délce a kvalitě spánku mohou mít měřitelný dopad na mozkové funkce.

Jak probíhal výzkum

Metodologie výzkumu vycházela z údajů ze studie Adolescent Brain Cognitive Development (ABCD). Tým vědců analyzoval údaje o spánku více než 3 200 dospívajících ve věku 11 až 12 let, kteří nosili náramky Fitbit. Tyto zařízení poskytly přesné informace o délce spánku, času usínání, probuzení a o srdeční frekvenci během spánku.

Na základě těchto údajů vědci identifikovali tři odlišné spánkové vzorce mezi účastníky. Tyto skupiny se pak porovnávaly z hlediska výsledků kognitivních testů, které hodnotily slovní zásobu, čtení, schopnost řešit problémy a pozornost. Kromě toho byly u účastníků vyhodnoceny i snímky mozku pomocí neurozobrazovacích technik, aby se zjistily rozdíly v struktuře a funkci mozku mezi jednotlivým skupinami.

Ověření výsledků a dlouhodobé sledování

Výsledky byly následně ověřeny na dvou dalších skupinách adolescentů ve věku 13 až 14 let, což představovalo dalších přibližně 1 190 účastníků. Jelikož se jedná o longitudinální studii, výzkumníci mohli sledovat vývoj těchto charakteristik v čase, a to i dva roky před a po hlavním měřeném období. Tato víceúrovňová metodologie kombinovala objektivní měření spánku, zobrazování mozku a standardizované testy, což umožnilo podrobný pohled na vztah mezi spánkovými návyky a vývojem kognitivních funkcí u dospívajících.

Co odhalily výsledky

Výsledky studie ukázaly, že i mírné rozdíly v délce a časování spánku mohou mít měřitelný vliv na fungování jejich mozku a poznávací schopnosti. Výzkumníci rozdělili účastníky do tří skupin podle jejich spánkových návyků.

Skupina 3, která chodila spát nejdříve a spala nejdéle (v průměru 7 hodin a 25 minut), dosahovala nejlepší výsledky v kognitivních testech, které měřily slovní zásobu, čtení, řešení problémů a koncentraci. Kromě toho měli ti účastníci i největší objem mozku a nejlepší funkční parametry mozku. Během spánku měli nejnižší srdeční frekvenci, což naznačuje lepší kvalitu spánku a celkové zdraví.

Skupina 2, která spala průměrně 7 hodin a 21 minut a měla průměrné spánkové charakteristiky, dosahovala mírně horší výsledky než Skupina 3, ale lepší než Skupina 1.

Skupina 1, která spala nejméně (v průměru 7 hodin a 10 minut) a chodila spát nejpozději, měla nejhorší výsledky v kognitivních testech, nejmenší objem mozku a nejvyšší srdeční frekvenci během spánku, což může být znakem nekvalitního nebo neklidného spánku.

Zdánlivě malé rozdíly, ale velký dopad

Zajímavé je, že mezi skupinami byl rozdíl v délce spánku pouze asi 15 minut, ale i tak se projevil značný rozdíl v mozkových funkcích a výkonu v testech. Navíc se tyto rozdíly ukázaly jako stabilní v čase – byly pozorovány i dva roky před a po sledovaném období, což naznačuje dlouhodobější vliv spánkových návyků.