Tahle technika naladí tvůj mozek na učení. Vědci odhalili překvapivě jednoduchý trik, díky kterému si zapamatuješ více
Vědci zjistili, že krátký zážitek z neznámého prostředí může zlepšit zapamatování nových informací. Novost stimuluje mozek a zvyšuje jeho připravenost k učení.
Lidský mozek je fascinující orgán. Ačkoli tušíme, jak jeho jednotlivé části fungují, stále o něm nevíme vše.
Procesy ukládání vzpomínek jsou velmi komplexní. Víme, že krátkodobá paměť je spojena s prefrontálními kortexy, zatímco dlouhodobá je závislá hlavně na hipokampu a spánkových lalocích. Rovněž víme, že synaptická plasticita, konkrétně mechanismus nazvaný dlouhodobé zesílení, hraje klíčovou roli v tvorbě a posílení vzpomínek. Zajímavé také je, že vzpomínky se v mozku neukládají na jedno konkrétní místo. Místo toho se rozkládají do rozsáhlých sítí na základě typu informace, ať už jde o vizuální vnímání, zvuk, emoci nebo něco jiného.
Jinými slovy, máme už poměrně dobrý obraz o tom, jak se vzpomínky vytvářejí, ukládají a připomínají. Přesto je třeba říci, že stále úplně nerozumíme všem detailům a propojením, které v těchto procesech hrají roli.
Toto téma upoutalo pozornost také výzkumnice dr. Arielle Borovské, která působí v oblasti kognitivní neurovědy a psychologie. Na její výzkum upozornil portál The Conversation. Společně se svým týmem položili jednoduchou, ale důležitou otázku: Ovlivňuje předchozí kontakt s novým (neznámým) prostředím schopnost zapamatovat si nové informace? Jinými slovy, může zážitek z něčeho nového aktivovat mozek tak, že si následně lépe zapamatujeme učivo?
Aby našli odpověď, vědci připravili experiment s využitím virtuální reality. Účastníci nejprve navštívili laboratoř, kde se seznámili s virtuálním světem, například s ostrovem plným neobvyklých prvků jako obří lízátka místo pouličních lamp. Poté byli rozděleni do dvou skupin. První znovu navštívila totožné prostředí, druhá dostala nové, které ještě neviděla. Po této procházce měli za úkol zapamatovat si seznam slov a následně řešili jednoduché matematické úlohy, aby byla jejich pozornost odvedena jinam. Následně vědci testovali, kolik slov si dokázali připomenout.
Výsledky ukázaly, že ti, kteří předtím prozkoumali neznámé prostředí, si zapamatovali více. Vědci tento efekt vysvětlují tím, že nové prostředí stimuluje mozek, zvyšuje jeho bdělost a aktivuje oblasti odpovědné za učení, především hipokampus. Jedná se o jakýsi „stav pohotovosti“, kdy je mozek více vnímavý a snadněji zpracovává nové podněty. Tento mechanismus má evoluční základ, mozek se snaží rychle se adaptovat na neznámé prostředí tím, že zvyšuje kapacitu pro zpracování informací.
Výzkum má také praktický význam. Pokud se připravujeme na zkoušky nebo nás čeká náročné učení, může být užitečné absolvovat krátký zážitek mimo rutiny, například se projít do neznámé části města, navštívit galerii, podívat se na nové vizuální podněty. Taková zdanlivě bezvýznamná aktivita může podle výzkumu pomoci „nastartovat“ mozek a zvýšit efektivitu učení.
Autorka výzkumu zároveň poukazuje na to, že kromě novosti pomáhá i známost, tedy propojování nových informací s tím, co už známe. V rámci výuky biologické psychologie použila jednoduchou pomůcku: obrázek banánu se solničkou. Banán reprezentuje draslík, kuchyňská sůl zase sodík. Tento obraz pomohl studentům pochopit iontové složení neuronu v klidovém stavu. Díky této známé metaforě si snáze zapamatovali, jak funguje přenos signálu mezi nervovými buňkami a jejich výsledky na zkoušce se výrazně zlepšily.
