Tenhle běžný olej, který používáš v kuchyni, může potichu ničit tvoje střeva. Vědci varují před jeho používáním

Sojový olej patří mezi nejpoužívanější rostlinné oleje na světě. Najdeš ho v dresincích, majonézách, pomazánkách, margarínech, pečivu i ve většině polotovarů, které si kupujeme v obchodě. Používá se také v restauracích, protože je levný a neutrální na chuť. Jenže podle nové studie vědců z University of California, Riverside se za tímto nenápadným olejem skrývá mnohem větší problém, než by se mohlo zdát.

Jejich výzkum ukazuje, že nadměrná konzumace sojového oleje může přispívat k obezitě, cukrovce, úzkosti, depresi a dokonce i k ulcerózní kolitidě, tedy chronickému zánětu tlustého střeva, který způsobuje bolesti, křeče a krvácení. A podle vědců není klíč v samotné soji, ale v jedné z jejích hlavních složek – kyselině linolové.

Tuk, který dělá ve střevech víc škody než užitku

Kyselina linolová je typ omega-6 mastné kyseliny, kterou naše tělo potřebuje, ale jen v malém množství. Podle paleodiety by měla tvořit 1 až 2 % denního příjmu energie, ale většina lidí dnes přijímá až 8 až 10 %, a největším zdrojem bývá právě sojový olej, protože se nachází téměř ve všem.

V experimentu vědci krmili myši potravou s vysokým obsahem sojového oleje po dobu 24 týdnů. Zjistili, že ve střevech zvířat zmizely prospěšné bakterie a přemnožily se škodlivé, zejména druh adherent invasive Escherichia coli (AIEC), známý od pacientů se zánětlivým onemocněním střev. Tato bakterie si z kyseliny linolové dělá „palivo“ a roste na úkor těch dobrých. Střevní mikrobiom se tak rozvrátí, trávení se zhoršuje a tělo se stává náchylnější k zánětům.

Střevní stěna jako síto

Vědci zároveň zjistili, že kyselina linolová oslabuje střevní bariéru. Ta má normálně chránit tělo před toxiny, ale když se naruší, vzniká takzvaný „leaky gut“, děravé střevo. Látky, které by měly zůstat v trávicím traktu, začnou pronikat do krve, čímž se rozbíhají chronické zánětlivé procesy v těle.

Myši krmené sojovým olejem měly zároveň méně endokanabinoidů, tedy látek, které tělo přirozeně vytváří k regulaci stresu, bolesti či nálady. Naopak měly více oxylipinů, které podporují zánět. Výsledek? Vyšší riziko kolitidy, ale i psychických problémů, jako je úzkost či deprese.

Ne všechny rostlinné oleje jsou stejné

Vědkyně Poonamjot Deol upozorňuje, že sojový olej použitý v experimentu obsahoval 19 % kyseliny linolové, zatímco American Heart Association doporučuje, aby omega-6 mastné kyseliny (kam kyselina linolová patří) tvořily jen 5 až 10 % kalorií denně.

Není to ale jen sojový olej, který přispívá k vysokému příjmu této kyseliny. Slunečnicový, světlicový a kukuřičný olej jsou na tom podobně. Rozdíl je v tom, že právě sojový olej se přidává téměř do všech zpracovaných potravin, takže ho konzumujeme mnohem víc, než si uvědomujeme.

V Evropě a v Česku ho často najdeš ukrytý pod označením „rostlinný olej“. Používá se v pekařských výrobcích, margarínech, majonézách, pomazánkách i ve fritovacích směsích. Proto ani netušíš, že ho přijímáš denně v poměrně vysokém množství.

Jak snížit jeho příjem v běžném životě

Vědci doporučují dávat přednost olivovému oleji, který má nižší obsah kyseliny linolové a podle výzkumu nezvyšuje riziko kolitidy. Dobrou alternativou je také avokádový nebo kokosový olej.

Pokud se chceš přebytku oleje vyhnout úplně, výbornou volbou jsou horkovzdušné fritézy (air fryery). Používají jen minimum oleje, ale přitom zachovají křupavou texturu jídla. A při nákupu se vyplatí číst etikety – pokud vidíš „rostlinný olej“ bez bližší specifikace, velmi často jde právě o sojový.