Tohle dělá většina lidí na podzim a tím své rostliny zabíjí. Víš kdy přestat s hnojením rostlin?

Pokud máš doma zelenou džungli, možná jsi zvyklý přihnojovat rostliny, aby se ti odměnily novými listy a květy. Ale pozor, právě na podzim jim můžeš udělat víc škody než užitku. Většina lidí totiž netuší, že hnojení pokojovek má svůj konec a že pokračovat s hnojivem v říjnu či listopadu je jako nutit spícího člověka běhat maraton.

Rostliny mají svůj přirozený rytmus. Od jara do léta rostou jako z vody, prodlužují výhonky, rozvíjejí listy a kvetou. V tomto období jim dusík doslova chutná. Je to základní složka většiny jarních a letních hnojiv, protože podporuje růst zelené hmoty. Pokud bychom to měli k něčemu přirovnat, dusík je pro rostlinu něco jako protein pro sportovce, pomáhá budovat svaly, tedy listy.

Jenže s příchodem podzimu se všechno mění. Dny jsou kratší, světla je méně a rostliny zpomalují svůj metabolismus. A tady přichází na řadu chyba, kterou dělá většina lidí, pokračují ve stejném režimu hnojení jako v létě. Rostlina však už všechny ty živiny nepotřebuje a nedokáže je zpracovat. Možná se teď ptáš, co se stane, když v tom budeš pokračovat. Zasolená půda, žloutnoucí listy, oslabené kořeny a v nejhorším případě i odumření rostliny.

Kdy přestat s hnojením a jak to udělat správně

Obecně platí, že s hnojením bys měl skončit koncem léta, nejpozději v září. Pokud máš rostliny, které jsou aktivní i během podzimu (například fíkus, dracéna nebo monstera), klidně jim dopřej poslední dávku živin ještě do poloviny října. Ale dávkuj rozumně.

Nejlepší je snížit dávku na polovinu a později na čtvrtinu původního množství. Takto rostlina přejde do „zimního režimu“ plynule a bez šoku. Je to jako když snižuješ kalorie před půstem, nejdeš z maxima na nulu ze dne na den.

Pokud se ještě rozhodneš něco přihnojit na přelomu léta a podzimu, vyber hnojivo s vyšším obsahem draslíku a fosforu. Tyto prvky posilují kořeny, zpevňují pletiva a zlepšují odolnost rostlin. Zkrátka je připravují na zimní odpočinek.

Draslík funguje jako obranný štít, zatímco fosfor je jako energie do zásoby, podporuje kvetení a silný kořenový systém. Takové podzimní hnojivo je ideální i pro zimokvetoucí rostliny, jako jsou orchideje či africké fialky, které si v zimě dopřejí menší dávku živin, ale ve slabší koncentraci.

Nehnoj všechno, co má listy

Velmi častá chyba je hnojení rostlin, které byly nedávno přesazeny. Nový substrát bývá sám o sobě bohatý na živiny, takže další hnojivo je úplně zbytečné. V lepším případě ho rostlina nevyužije, v horším jí popálíš kořeny.

To samé platí pro mladé rostlinky a řízky, ty potřebují hlavně zakořenit, ne růst do výšky. Hnojení je může zpomalit nebo dokonce zabít. S výživou začni až tehdy, když rostlina vytvoří pevný kořenový systém.

Co dělat místo hnojení

Pokud máš pocit, že rostliny bez hnojiva „hladoví“, uklidni se. Na podzim a v zimě jim víc pomůže správná péče než jakékoli živiny. Zalévání omez, voda se v chladnějších měsících odpařuje pomaleji a kořeny snadno shnijí. Stačí, když vrchní vrstva půdy proschně, až potom doplň vodu.

Další věc, na kterou se často zapomíná, je čištění listů. Prach snižuje schopnost rostlin přijímat světlo a zpomaluje fotosyntézu. Otři listy navlhčeným hadříkem nebo sprchou s jemným proudem vody, rostlina se ti odmění zdravou barvou a pevnými listy.

A když už zmiňujeme údržbu, před zimou rostliny vždy zkontroluj na škůdce. V teplém a suchém prostředí bytů se roztoči a mšice množí rychleji než v létě. Zejména pokud rostliny přemísťuješ z balkonu dovnitř, podívej se na spodní stranu listů a spoje výhonků, právě tam se škůdci nejraději skrývají. Pokud je necháš být, během zimy se přemnoží a na jaře tě čeká nepříjemné překvapení.

Kdy se k hnojení vrátit

S přihnojováním začni znovu na jaře, když se dny prodlužují, přibližně v březnu nebo dubnu. První dávky by měly být mírné, aby si rostliny zvykly na nový režim. Až když uvidíš, že začínají růst nové listy nebo pupeny, můžeš se vrátit k plné dávce hnojiva s vyšším obsahem dusíku.