Tvůj mozek skokově zestárne v těchto obdobích života, říkají vědci. Vysvětlují také proč se to děje

Není žádným tajemstvím, že s přibývajícími lety se musíme vypořádat s různými nemocemi či zdravotními stavy. Nedávno vědci ze Stanford Medicine odhalili, že naše těla stárnou skokově ve dvou obdobích našeho života. Něco podobného se však neděje jen s naším tělem, ale i mozkem, říkají výzkumníci ze Stony Brook University.

Vědci se snažili zodpovědět otázku, jak probíhá proces stárnutí mozkových sítí v populaci napříč věkem, zdali jde o postupný lineární úbytek, nebo existují kritické přechodné body.

Aby na tuto otázku odpověděli, analyzovali výzkumníci více než 19 300 funkčních mozgových skenů (fMRI) ze čtyř velkých databází, aby sledovali, jak se mění funkční komunikace mezi oblastmi mozku v průběhu života. Zaměřili se na rozpad mozkových sítí jako znak stárnutí a zjistili, že tento proces následuje nelineární trajektorii.

Mozek nestárne rovnoměrně, ale ve „skocích“

Na základě analýzy skenů se jim podařilo odhalit, že lidský mozek podléhá třem skokovým zlomům, kdy se mění funkční komunikace mezi jeho oblastmi. Zlomovými obdobími byly věky kolem 44, 67 a 90 let.

Vědci tento fenomén vysvětlují tím, že kolem 44. roku života začíná mozek ztrácet přístup k energii, protože buňky přestávají dobře využívat cukr, což způsobuje tzv. metabolický stres. V 67. roku se tento proces zrychluje. Spojení mezi oblastmi mozku se začínají rozpadat a přidávají se i další problémy, jako záněty a poškození cév. Po 90. roku se stárnutí zpomaluje, protože mozek již prošel největšími změnami.

Můžeme stárnutí mozku zvrátit?

Kromě toho vědci provedli ještě jeden zajímavý experiment. Chtěli zjistit, zda dokáže mozek ve středním a vyšším věku fungovat lépe, když mu dáme alternativní zdroj energie. V tomto případě šlo o ketony (pozn. látky, které si tělo vytváří jako náhradní zdroj energie, když nemá dostatek cukru) namísto klasického cukru (glukózy). Zajímalo je, zda to může dočasně zlepšit stav mozku a zpomalit znaky stárnutí, které se projevují tím, že části mozku hůř spolupracují.

Za tímto účelem 101 dobrovolníkům ve věku od 20 do 79 let den před experimentem nejedli, aby měli nízkou hladinu cukru, tedy aby byl mozek „hladový“. Ráno jim udělali první sken mozku (fMRI), aby viděli, jak funguje v tomto stavu. Poté každému dali vypít jeden nápoj a to buď glukózový (klasický cukr) nebo ketónový, což mělo být alternativní palivo. Po půl hodině jim udělali druhý mozkový sken, aby zjistili, zda se něco změnilo.

Výzkumníci zjistili, že mozek lidí ve věku 40–59 let reagoval nejlépe na ketony. Jeho funkce se dočasně zlepšila. U mladších byl efekt menší a u starších už téměř žádný. Vyplývá z toho, že ve středním věku může být mozek již energeticky oslabený, ale stále schopný zlepšení, pokud mu dodáme správné palivo.