Tvůj pes na tebe dělá „psí očka“ schválně. Vědci odhalili, co tím sleduje

Se psy spolubydlíme v jedné domácnosti nejméně 18 tisíc let, kdy jsme je domestikovali. Některé studie dokonce tvrdí, že jsme si k sobě našli cestu ještě dříve, a to už 30 tisíc let nazpátek. Ať je to jak chce, tento vztah mezi lidmi a psy funguje dodnes.

Nedávno vědci z University of Portsmouth přišli se zajímavou studii, která se podrobněji podívala na to, jak psi s námi komunikují. Možná si říkáš, že jen „štěkají“ a „mávají ocasem“, ale ve skutečnosti je jejich neverbální komunikace mnohem bohatší a v mnoha případech i manipulativní.

Pokud se ti někdy zdálo, že tvůj pes na tebe dělá různé grimasy, tak věz, že si nebyl daleko od pravdy, říká expertka Dr. Juliane Kaminská.

„Nyní můžeme být jisti, že tvorba výrazů obličeje u psů závisí na tom, zda je někdo sleduje, a není to jen výsledek vzrušení,“ konstatuje.

Vědci se snažili zodpovědět otázku, zda lidská přítomnost a pozornost ovlivňují množství a typy mimických výrazů, které psi používají. Jinými slovy, studie si dala za cíl zjistit, zda jsou psí výrazy jen nevědomými projevy emocí (např. nadšení z jídla), nebo zda je používají vědomě a cíleně jako formu komunikace.

Dělají psi více výrazů obličeje, když vědí, že na ně někdo hledí?

Vědci tuto hypotézu testovali prostřednictvím experimentu s 24 rodinnými psy různých plemen a věku (1 až 12 let), přičemž použili standardizované podmínky a speciální metodu pro záznam výrazů obličeje.

Samotný experiment probíhal tak, že každý pes byl přivázán na vodítku ve vzdálenosti přibližně jednoho metru od člověka. Člověk se během experimentu choval různě. Jednou se pozorně díval na psa (měl oční kontakt), jindy byl rozptýlený nebo otočený zády (nevěnoval psovi pozornost). V některých případech byla psu nabídnuta pochoutka bez ohledu na to, zda se na něj člověk díval nebo ne.

Výrazy obličeje psů byly nahrávány kamerou a analyzovány pomocí systému DogFACS (Dog Facial Action Coding System), který umožňuje přesně zaznamenat i velmi jemné pohyby svalů v psí tváři.

Vědci následně porovnávali, kolik výrazů obličeje psi použili, když je někdo sledoval vs. když je nikdo nepozoroval, jaké výrazy používali (např. zdvihání obočí, vyplazování jazyka, vokalizace), a zda se výrazy měnily, když pes dostal jídlo, ale nikdo na něj nehleděl.

Psy dělají grimasy, když se na ně díváme

Psy výrazně častěji používali výrazné mimické pohyby, zejména známé „psí oči“ (zdvihání obočí), a to jen tehdy, když věděli, že se na ně někdo dívá. Naopak, jídlo samo o sobě nemělo na jejich výrazy žádný vliv, pokud je člověk nepozoroval.

„Zjištění podporují důkazy, že psi jsou citliví na lidskou pozornost a že jejich výrazy mohou být aktivním pokusem o komunikaci, ne jen jednoduchými projevy emocí,“ uvedla Kaminská ve vyjádření.

Jinými slovy, výzkum naznačuje, že psi vytvářejí více mimických výrazů právě tehdy, když mají naši pozornost. Výrazy obličeje, jako například známé „psí oči“, byly pozorovány zejména v momentech, kdy si byli vědomi, že se na ně člověk dívá. Dá se tedy říci, že psi svou mimiku používají cíleně, aby si u nás něco dosáhli, ať už pohlazení, pozornost, nebo i pochoutku.