Věděl jsi, že houby jsou z biologického hlediska blíže k člověku než k rostlinám? A tohle je důvod, proč je to tak

Pravděpodobně jsi už několikrát sbíral v lese hříbky. Jedná se o oblíbenou potravinu, kterou mnozí milují. Vzhledem k tomu, že hříbky rostou v lese podobně jako jiné rostliny, mohl bys si myslet, že jde o rostlinu jako každou jinou. Ve skutečnosti to tak vůbec není. Z biologického hlediska jsou houby bližší k živočišné říši a k nám než k běžným rostlinám. Pravděpodobně se teď ptáš, jak je to možné. Podívejme se na to společně níže.

Živočichové a houby mají k sobě bližší vztah, než si myslíš

Živočichové, například myši nebo lidé, a houby, například plísně a hříbky, patří podle biologických studií do jednoho velkého „rodokmenu“, nazývaného Opisthokonta. To znamená, že před mnoha miliardami let měli společného předka.

Je třeba nicméně říci, že tento předek nebyl žádný velký živočich ani houba, ale primitivní jednobuněčný organismus, který žil před miliardami let. Tento primitivní organismus se postupně rozdvojil na dvě hluboké větve. Jedna vedla k dnešním houbám (Fungi) a druhá k dnešním živočichům (Animalia).

Je zajímavé, že vědci při porovnávání genů zjistili, že houby jsou geneticky bližší člověku než rostlině. Některé části DNA máme dokonce s houbami společné, kdežto rostliny jdou naprosto jinou evoluční cestou. To je také důvod, proč jsou některé houbové infekce u lidí těžší k léčení – naše buňky jsou si prostě příliš podobné.

Naproti tomu rostliny jsou součástí zcela jiné evoluční větve s názvem Archaeplastida, do které patří i řasy a jiné fotosyntetické organismy. Tato skupina vznikla tak, že jeden předek zachytil sinici a ta se stala buněčnou součástí schopnou přeměňovat světlo na energii, tedy proces, který dnes známe jako fotosyntézu.

V čem je zásadní rozdíl mezi houbami a rostlinami?

Pokud bychom toto vysvětlení chtěli velmi zjednodušit, tak houby nevyrábějí potravu fotosyntézou, tedy nepřeměňují sluneční paprsky na energii, ale jsou heterotrofní, což znamená, že „jí potravu“. Rostliny fungují jako malé továrničky, přijímají slunce, vodu a oxid uhličitý a vyrábějí z toho cukry. Houby to dělají jinak. Potravu si nejprve rozloží pomocí enzymů v prostředí a až potom nasávají živiny do svého těla. Je to jako bys si před jídlem všechno nejprve rozmixoval a potom vypil hotový koktejl.

Houby nedokážou přijímat energii ze slunce, nemají chloroplasty ani zelené barvivo. Oproti rostlinám se živí hotovými látkami z okolí a v tomto je více podobají živočichům. Jinými slovy, houby si potravu nevyrábějí jako rostliny, ale rozkládají ji pomocí vnějších enzymů a absorbují již připravené živiny. Ještě zajímavější je, že jejich buněčné stěny obsahují chitin, tu samou látku, kterou najdeš například v krunýři hmyzu nebo v lasturách. Rostliny naopak používají celulózu.

A pokud tě fascinují prehistorické období, věz, že nejstarší známé fosílie hub jsou staré více než 700 milionů let. To znamená, že houby byly tady dávno před dinosaury a přežily i několik hromadných vymírání. Zdá se, že i když působí nenápadně, jsou to velmi odolní a starodávní obyvatelé naší planety.