Víš, co se děje s kuřecími hlavami, nohami a peřím poté, co kuře porazí? Budeš překvapený, kde to všechno končí

Není to zrovna nejchutnější otázka na světě, ale určitě patří mezi ty, které si alespoň jednou položil každý milovník masa. Co se vlastně stane s částmi kuřete, které se na talíř nikdy nedostanou?

Odpověď na to přinesl populární YouTube kanál Explaining Everything, který se specializuje na srozumitelná vysvětlení běžných jevů a každodenních záhad.

Možná sis myslel, že kuře po porážce jednoduše zmizí do řeznictví a zbytek skončí v odpadu. Realita je ale jiná. Téměř každý gram z kuřete má svůj další osud. A ten je často mnohem zajímavější, než bys čekal.

Kuřecí nohy jako pochoutka i kosmetický zázrak

Začněme odspodu, od kuřecích nohou. Ty sice v našich končinách působí spíše děsivě, ale ve světě se považují za delikatesu. V Číně je dusí se sójovou omáčkou, na Filipínách se grilují jako „adidas“ (jde o místní slangový název pro grilované kuřecí nohy), v Mexiku plavou v horkém vývaru caldo de pollo a na Jamajce končí v husté polévce.

Důvod, proč jsou tak oblíbené, není jen chuť, ale i zdraví. Kuřecí nohy jsou doslova nabité kolagenem, bílkovinou, která posiluje klouby, zpevňuje pokožku a dodává vývarům bohatou konzistenci. Někteří je dokonce nazývají „jedlou kosmetikou“. Než se dostanou do hrnce, projdou svou „mini koupelovou procedurou“, jsou spařené, zbavené kůže a dokonce se jim zkracují drápy.

A co ty, které se do kuchyně nedostanou? V USA končí v tzv. rendering plants, zařízeních, kde se všechny zbytky drůbeže vaří pod tlakem, rozemelou a zpracují na bílkovinné směsi pro zvířata. V Evropě je to podobné, ale přísněji regulované. Kuřecí části se nesmí používat jako krmivo pro drůbež, ale mohou se přidávat do krmných směsí pro ryby nebo prasata. Díky tomu se nic nevyhazuje a výrobní kruh se symbolicky uzavírá.

Kuřecí hlavy a jejich „druhý život“

Nejméně oblíbená část kuřete, hlava, má také své využití. V některých asijských zemích se smaží nebo dusí, a dokonce se konzumuje i mozek, jazyk či líčka. Některé kultury totiž považují za projev úcty ke zvířeti to, že se zužitkuje úplně celé.

V průmyslovém měřítku se však většina kuřecích hlav zpracovává na jiné účely. Stejně jako nohy končí v renderingu, kde se mění na složky krmiv nebo technických produktů. Bílkoviny z těchto částí často končí v granulích pro psy a kočky. Zní to sice zvláštně, ale v praxi to znamená, že i „nechtěné“ části zvířete nakonec někomu poslouží. V Evropě jsou tyto procesy přísně kontrolovány, aby se zabránilo šíření nemocí a zajistila úplná sterilizace surovin.

Peří: skrytý poklad moderní vědy

Nejjemnější, ale nejpočetnější část kuřete, peří, má překvapivě velkou hodnotu. Každé kuře má asi 100 gramů peří a když si uvědomíš, že svět zpracuje ročně více než 70 miliard kusů, je jasné, že jde o miliony tun materiálu.

Peří není obyčejný odpad. Vědci zjistili, že se skládá z 90 % keratinu, stejného proteinu, jaký máme ve vlasech či nehtech. Po důkladném čištění a vaření pod tlakem vzniká tzv. feather meal, tedy perná moučka. Ta se používá jako přísada do živočišných krmiv a jako hnojivo bohaté na dusík.

To ale není všechno. V USA i v Evropě vědci testují využití peří pro výrobu bioplastů, izolačních materiálů nebo ekologických obalů. Ano, přesně tak, některá letadla už dnes používají izolační panely vyrobené z kuřecího peří. Najednou to s tím „létajícím kuřetem“ zní o něco reálněji.

Kuře bez odpadu

Ačkoli to zní nechutně, moderní zpracování drůbeže je ve skutečnosti mimořádně efektivní. Každá část zvířete, od zobáku až po ocas, má svůj účel. Nohy končí v kuchyni nebo v krmivu, hlavy ve zpracovnách bílkovin a peří v laboratořích. Z jednoho kuřete tak vzniká nejen oběd, ale i suroviny pro kosmetiku, hnojiva či průmyslové výrobky.

A nesmíme zapomenout ani na další „odpadní“ části, které bys možná nečekal. Vnitřnosti jako játra, srdce a žaludek mají také svůj význam. Játra a srdce se často prodávají jako pochoutky, zatímco žaludky se zpracovávají pro asijské trhy nebo končí v potravinářských závodech. Kosti a zbytky masa se pak používají pro výrobu vývarů, výživových základen nebo mechanicky separovaného masa (MDM), které se využívá v párkách, nugetách či paštikách. Části, které se nedají využít přímo v potravinách, míří opět do renderingu a mění se na bílkovinné produkty pro zvířata.

Takže až si příště dáš kuřecí sendvič, vzpomeň si, že někde tam venku možná peří z téhož kuřete končí jako ekologický plast, zatímco jeho hlava přispívá k výživě tvého domácího mazlíčka. Možná trochu zvláštní, ale rozhodně geniální využití všeho, co příroda nabídla.