Víš, co se stane s tvým tělem, když nebudeš přijímat dostatek bílkovin? Takhle se začne měnit

Bílkoviny patří k základním živinám, které bychom měli přijímat každý den. Bez nich naše tělo nedokáže fungovat tak, jak by mělo. Spolu s sacharidy a tuky mohou sloužit i jako zdroj energie, ale jejich hlavní role je mnohem důležitější než jen doplnění paliva. Bílkoviny jsou stavebními kameny svalů, kostí, kůže, vlasů a nehtů. Podílejí se na tvorbě enzymů, hormonů a protilátek, a proto ovlivňují prakticky každý proces v našem těle. Pokud jich nemáme dostatek, tělo nám to dokáže rychle dát najevo. Na tuto tématiku upozornil server klix.ba.

Kolik bílkovin denně potřebujeme

Denní potřeba bílkovin se liší u každého člověka a závisí na věku, pohlaví, tělesné hmotnosti, úrovni fyzické aktivity a celkovém zdravotním stavu. Odborníci se ale obecně shodují, že bychom měli přijímat přibližně 0,8 gramu bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti denně. To znamená, že pokud vážíš 70 kilogramů, potřebuješ asi 56 gramů bílkovin. Lidé, kteří pravidelně sportují nebo mají fyzicky náročnou práci, mohou potřebovat až 1,2 až 2 gramy bílkovin na kilogram hmotnosti. Starší lidé mají často vyšší potřebu, protože dostatečný příjem bílkovin pomáhá udržet svalovou hmotu a celkovou sílu.

Naše tělo obsahuje více než desettisíc různých bílkovin, které se nacházejí doslova všude, od nehtů a vlasů až po svaly, kosti a vnitřní orgány. Bílkoviny se skládají z dvaceti různých aminokyselin. Jedenáct z nich si tělo dokáže vytvořit samo, ale devět tzv. esenciálních aminokyselin musíme přijímat ze stravy. Pokud jich nedodáváme dostatek, problémy se projeví poměrně rychle.

Ztráta svalové hmoty a zpomalení metabolismu

Nedostatek bílkovin se nejdříve projeví ztrátou svalové hmoty. Když tělo nedostane dostatek aminokyselin ze stravy, začne si je doplňovat rozkládáním vlastních svalů. To vede k úbytku svalové hmoty a zároveň k zpomalení bazálního metabolismu.

Organismus v klidu spaluje méně energie, což může při neměněném kalorickém příjmu vést k zvýšenému ukládání tuků. Kromě toho se objevuje únava, slabost a snižuje se celkový fyzický výkon.

Oslabená imunita a pomalejší hojení ran

Bílkoviny jsou základní složkou protilátek a buněk imunitního systému. Pokud jich nepřijímáš dostatek, tělo se nedokáže účinně bránit proti infekcím a chorobám. To znamená, že můžeš být častěji nemocný, rány se hojí pomaleji a celkově se snižuje odolnost organismu. Bílkoviny jsou nezbytné i při obnově buněk a opravě poškozených tkání, takže jejich dlouhodobý nedostatek oslabuje celý proces regenerace.

Otoky a zadržování vody

Nedostatek bílkovin může vést i k otokům. Důležitou roli zde hraje bílkovina albumin, která pomáhá udržovat tekutiny uvnitř cév prostřednictvím tzv. onkotického tlaku. Pokud její hladina klesne, tekutina se přesouvá do okolních tkání a vznikají otoky, nejčastěji na kotnících, chodidlech, rukou nebo nohou. Tento stav se odborně nazývá edém a patří mezi časté příznaky výrazného nedostatku bílkovin.

Slabší vlasy, nehty a pokožka

Vlasy a nehty jsou tvořené převážně keratinem, pokožka pak obsahuje velké množství kolagenu. Oba tyto látky jsou bílkoviny, proto patří mezi první části těla, kde se nedostatek projeví. Vlasy jsou slabé, křehké a mohou nadměrně vypadávat. Nehty rostou pomaleji, štípou se a pokožka ztrácí elasticitu. Často bývá suchá, citlivá a náchylnější na tvorbu vrásek nebo vyrážek.

Vliv na náladu a hormony

Bílkoviny jsou důležité rovněž pro hormonální rovnováhu. Například inzulín a růstový hormon jsou tvořeny právě z bílkovin. Kromě toho některé aminokyseliny slouží jako prekursory neurotransmiterů, tedy látek, které zajišťují komunikaci mezi nervovými buňkami a ovlivňují naši náladu, energii i schopnost se soustředit. Například aminokyselina tryptofan je nezbytná pro tvorbu serotoninu, který je známý jako hormon dobré nálady. Pokud tělo nemá dostatek bílkovin, hladina serotoninu může klesnout, což vede k podrážděnosti, problémům se soustředěním, úzkosti nebo dokonce depresivním stavům.

Kde získat bílkoviny

Důležité není jen množství bílkovin, které přijímáme, ale i jejich kvalita. Nejcennější jsou tzv. kompletní bílkoviny, které obsahují všech devět esenciálních aminokyselin. Najdeme je například v mase, rybách, vejcích, mléčných výrobcích, sóji nebo kvinoji.

Většina rostlinných zdrojů obsahuje nekompletní bílkoviny, které nemají všechny aminokyseliny, proto je vhodné je vzájemně kombinovat. Skvělým příkladem je spojení luštěnin a obilovin, například čočky s rýží. Takto si tělo dokáže zajistit plnohodnotný příjem všech potřebných aminokyselin.

Extrémní nedostatek bílkovin

Ve vyspělých zemích se to stává zřídka, ale dlouhodobý a výrazný nedostatek bílkovin může vést k vážné nemoci známé jako kwashiorkor. Projevuje se výraznými otoky, ztrátou svalové hmoty, řídnutím vlasů, oslabenou imunitou a zpomaleným růstem u dětí. Ačkoli se u nás tento stav vyskytuje minimálně, ukazuje, jak nezbytné jsou bílkoviny pro naše zdraví.