Víš, jak podle oblohy zjistíš, jestli tě dnes čeká déšť? Prší hlavně z těchto, ale lidé si je pletou

Pravděpodobně se ti už někdy stalo, že jsi vyšel ven, třeba na výlet, a najednou začalo pršet. Následně jsi byl promoklý jako kostelní myš, přestože jsi byl přesvědčený, že pršet nebude. Každému z nás se to už stalo. Existuje však jednoduchý trik, jak na první pohled zjistit, zda ti hrozí déšť nebo ne. Stačí jen znát typy oblaků. Tématu se podrobně věnoval server noaa.gov (National Oceanic and Atmospheric Administration).

Jaké typy oblaků známe?

Obecně rozlišujeme čtyři hlavní skupiny oblaků. Liší se svým vzhledem, výškou a tím, zda z nich prší. Mluvíme o cirrusových, kumulových, stratových a dešťových oblacích. Každá skupina zahrnuje několik druhů oblaků, které mají také odborné názvy. Právě ty nám pomáhají přesněji určit, co se na obloze děje.

Cirrusové oblaky

Cirrusové oblaky jsou nejvyšší ze všech. Vyskytují se ve výškách od 6 do 18 kilometrů. Jsou tvořeny pouze ledovými krystalky, a proto jsou průhledné a nevypadají těžce. Nevedou k srážkám, které by dopadly na zem, ale jejich výskyt často signalizuje, že se počasí změní. Na obloze vypadají jako tenké bílé pruhy nebo vlákna, které připomínají prameny vlasů. Pokud je vidíš, pravděpodobně se blíží fronta nebo bouřkový systém.

Kumulové oblaky

Tyto oblaky vypadají jako nafouklé vaty s plochým základem a hrbolatým vrcholem. Jsou běžné zejména během teplejších dnů, kdy slunce ohřívá zemský povrch a teplý vzduch stoupá nahoru. Pokud zůstanou malé, nazývají se cumulus humilis a nenese s sebou déšť. Ale pokud se zvětšují a rostou ve výšku, mohou se proměnit v mohutný oblak cumulonimbus, což už znamená hojný déšť, kroupy a bouřky. Takový oblak může dosahovat až výšky 15 kilometrů.

Stratové oblaky

Tyto oblaky jsou typické pro zamračené, šedé dny. Rozprostírají se jako spojitá vrstva přes celou oblohu a často připomínají mlhu. Slovo “strato” pochází z latinštiny a znamená vrstva. Do této skupiny patří například oblak stratus, ze kterého může lehce mrholit, nebo stratocumulus, který může přinést slabé přeháňky. Ve střední výšce se vyskytuje altostratus, který už může přinést trvalé, mírné srážky.

Dešťové oblaky

Nejvíce srážek pochází ze dvou typů oblaků. Prvním je nimbostratus, což je šedý, hustý a rozsáhlý oblak, který pokrývá celé nebe. Přináší dlouhotrvající, rovnoměrný déšť nebo sněh. Druhým je již zmíněný cumulonimbus, oblak typický pro letní bouřky, průtrž mračen a hromy. Když se objeví takové oblaky, je velká pravděpodobnost, že bude pršet.

Na co se zaměřit

Pokud jsou oblaky světlé, řídké a vysoko, pravděpodobně ti nehrozí déšť. Pokud jsou tmavé, nízké a zakrývají celou oblohu, připrav se na deštivé počasí. A pokud jsou vysoké, kopečkovité a rychle rostou, mohou přinést bouřku. Zajímavostí je jev nazývaný virga, při kterém srážky z oblaku padají, ale ještě ve vzduchu se vypaří a na zem nedopadnou.

Stačí se tedy podívat nahoru a naučit se číst z oblaků. Sice nebudeš meteorolog, ale možná se příště přece jen vyhneš dešti.