Víš, jak vrtulník mění směr letu ve vzduchu? Málokdo zná princip, podle kterého to funguje
Vrtulníky dokáží létat do všech směrů, ale jen málokdo ví, jak to vlastně funguje. Podívej se na princip toho, jak dokáže měnit směr.
Vrtulníky jsou známy tím, že umí startovat a přistávat svisle, a dokonce i na místech, kde by to letadlo, i to menší, prostě nezvládlo. Vrtulníky jsou obecně jedním z nejčastěji využívaných leteckých prostředků, nejen v civilním letectví, ale i v tom komerčním.
A přesto, že většina lidí ví, že umí startovat vertikálně a přistávat, je pro ně záhadou, jak mohou měnit směr letu, tedy obracet se do jedné nebo druhé strany. Této tématice se podrobně věnuje server slashgear.com.
Jak dokáže vrtulník změnit směr letu?
Princip, jak to funguje, je překvapivě jednoduchý. Klíčovým prvkem je takzvaný swashplate, v překladu naklápěcí deska, která mění úhel hlavního rotoru. Jinými slovy, tato deska se dokáže jemně naklánět různými směry a spolu s ní se začne naklánět i samotný rotor. Pokud se tato deska nakloní dopředu, vrtulník se začne pohybovat dopředu. Když se nakloní dopředu, vrtulník se posune dopředu, když vlevo, zatočí vlevo. To funguje podobně, jako když nakloníš talíř a kulička se na něm začne kutálet tím směrem.
Co se týče celého stroje, aby se nezačal nekontrolovaně otáčet kolem své osy, většina vrtulníků má ještě ocasní rotor, který vyrovnává tuto točivou sílu. Pilot současně dokáže měnit jeho výkon, čímž dokáže celý vrtulník jemně otáčet doleva nebo doprava, tedy „směrovat nos“ přesně tam, kam potřebuje.
Shrňme to tedy, swashplate naklání hlavní rotor, čímž vrtulník mění směr dopředu, dozadu nebo do stran, teda pohyb vpřed, vzad či doleva a doprava. Ocasní rotor pak umožňuje otáčet celý vrtulník okolo svislé osy, tedy natáčí jeho nos doleva nebo doprava.
Zajímavostí je, že vývoj prvních vrtulníků sahá do prvních desetiletí minulého století, kdy dánský vynálezce Jacob Ellehammer navrhl letadlo s koaxiálními rotory schopnými vykonávat krátké lety. Později přišli s vlastními koncepty i další inovátoři a během 30. let vznikl první skutečně úspěšný rotorový stroj, tzv. autogyro. V češtině se často nazývá také vírník. Jedná se o něco mezi letadlem a vrtulníkem, rotor se u něho točil volně díky proudění vzduchu a vztlak vznikal přirozeně během letu. Jinými slovy, vrtule táhne stroj dopředu jako u letadla a rotor nahoře se díky proudění vzduchu automaticky roztočí a vytváří vztlak, který autogyro udrží ve vzduchu. Autogiro nemohlo vzletovat kolmo jako vrtulník, ale na rozdíl od klasických letadel nepotřebovalo dlouhou dráhu.
Vznik autogyra se považuje za významný milník a připisuje se Juan de la Ciervovi, jenž jej skonstruoval roku 1932. Dnes se autogyra využívají především pro rekreační letectví, zemědělské účely nebo letecký průzkum.
