Víš, proč je toaletní papír bílý? Tohle jsou skutečné důvody, proč vypadá tak nudně

Věděl jsi, že toaletní papír se v západním světě objevil až ve druhé polovině 19. století? Jeho historie sahá ale mnohem dále. První zaznamenané použití toaletního papíru pro otření zadku pochází z 6. století našeho letopočtu. Ačkoli tomu tak bylo, do našich domácností nenašel cestu.

Možná se právě teď ptáš, co lidé používali místo toaletního papíru. Lidé namísto toho používali různé pomůcky, například houbu na hole, známou jako tersorium. Tato houba se však používala opakovaně a na veřejných letrikách ji používalo více lidí. Dále mohl někdo někde narazit na kusy keramiky nebo hliněných střepů, které se nazývaly pessoi. Jenom pro zajímavost, pessoi se často popisovaly jmény nepřátel.

Ale pojďme do přítomnosti. Pravděpodobně jsi nikdy nepřemýšlel o tom, proč je toaletní papír bílý. Odpověď má více důvodů, než bys očekával. Bílou barvu bereme jako samozřejmost, ale ve skutečnosti za ní stojí řada praktických, hygienických i historických faktorů. Zajímavé je, že v minulosti se běžně používaly i barevné varianty. Tématem se podrobně zabýval YouTube kanál Explaining Everything.

Toaletní papír nebyl vždy bílý

Dnes nám bílá barva toaletního papíru nepřijde divná, ale kdybychom se vrátili několik desítek let zpět, narazil by jsi hlavně na barevný. V padesátých až sedmdesátých letech 20. století, především v USA a západní Evropě, byl barevný toaletní papír naprosto běžný. Prodával se v jemných pastelových odstínech jako růžová, modrá nebo zelená, aby ladil s designem koupelny. Některé značky dokonce nabízely papír s vzory nebo s vůní. Naproti tomu se barevný papír začal v osmdesátých letech postupně vytrácet z obchodů. Příčinou nebyla jen změna vkusu, ale i obavy o zdraví.

Proč se přestal prodávat barevný papír?

Výroba barevného papíru vyžaduje použití barviv, které nemusí být vždy šetrné k pokožce. Vyskytly se podezření, že některé z těchto látek mohou dráždit sliznice, vyvolávat alergie nebo dokonce zvyšovat riziko infekcí. Ačkoli se tyto obavy nikdy úplně nepotvrdily, lidé začali upřednostňovat bezpečnější a přírodnější volbu.

Své roli hraje také životní prostředí. Barvy se rozkládají pomaleji a mohou zatěžovat čističky odpadních vod. Naopak, bílý papír, zejména ten vyrobený bez chloru, se rozkládá rychleji a je šetrnější k přírodě. Navíc je barvení papíru dražší, což se projeví i na jeho ceně.

Bílá v nás evokuje čistotu

Stejně důležitý je i psychologický aspekt. Bílá barva se v našich hlavách spojuje s čistotou a hygienou. Jedná se o stejný důvod, proč jsou v nemocnicích bílé postelové plachty nebo proč mají lékaři bílé plášťe. Tato barva v nás vyvolává pocit důvěry a bezpečí.

Zajímavostí je, že pokud by papír neprošel žádnou úpravou, měl by hnědavou barvu. Toaletní papír se totiž vyrábí z dřevné buničiny, která se získává zpracováním dřeva. Tato buničina má přirozeně hnědavý odstín, protože obsahuje látku nazývanou lignin. Právě lignin způsobuje, že papír časem žloutne, tuhne a rychleji se rozkládá. Aby papír zůstal jemný a nezměnil barvu, výrobci lignin odstraňují procesem bělení. Nejčastěji se přitom používá peroxid vodíku nebo chlór. Výsledkem je bílý, měkký a dobře savý papír. Bílá barva tedy není jen návrhářským rozhodnutím, ale také praktickým důsledkem technologického procesu.