Víš, proč na některých semaforech v Japonsku svítí místo zelené modrá barva?

Jistě znáš barevné rozlišení na semaforech. Červená znamená „stůj“, oranžová (respektive žlutá) signalizuje, že by ses měl zastavit, pokud tím neohrozíš sebe nebo ostatní účastníky silničního provozu, a zelená znamená, že můžeš jet.

S tímto systémem se setkáš téměř všude na světě. Jde totiž o výsledek mezinárodní dohody známé jako Vídeňský dohovor o silničním provozu a silničních značkách a signálech z roku 1968, který stanovil červenou, oranžovou a zelenou jako standardní barvy na světelných signalizacích. Tento dohovor ratifikovalo více než 70 zemí. Zajímavostí je, že semafory se začaly používat v praxi mnohem dříve, přibližně mezi lety 1912 a 1920.

Pokud jsi někdy byl v Japonsku, možná tě tamější semafory překvapily. Místo klasické zelené někdy svítí modré světlo, upozorňuje server iflscience.com.

Proč jsou v Japonsku některé semafory modré?

Japonsko je známé svými jedinečnými tradicemi. Například srkání nudlí, které se u nás považuje za neslušné, tam signalizuje, že ti chutná. Nebo spropitné, pokud by si ho dal číšníkovi, mohl by sis ho urazit, protože v Japonsku je považováno za nepřijatelné naznačit, že někdo potřebuje „vydělat si stranou“. U nás je to běžný projev spokojenosti.

Podobně je to i se semafory. Mnohé semafory v Japonsku sice dodržují globální pravidlo: červená znamená stop, oranžová pozor a zelená jeď. Ale občas můžeš narazit na semafory, kde světlo „jeď“ svítí modrozelenou, až tyrkysovou barvou.

Tento jev má jazykový základ. V klasické japonštině se totiž slovo ao (modrá) používalo i pro odstíny, které bychom dnes označili jako zelené nebo tyrkysové. Rozlišení mezi modrou a zelenou se tehdy nepovažovalo za nutné, tyto barvy byly vnímány jako odstíny jedné společné kategorie.

I když moderní japonština už zná výraz midori pro zelenou, kulturní vnímání obou barev stále není tak striktní. Japonci například běžně mluví o „modrých jablcích“ (aoringo) nebo „modrých horách“ (aoyama), i když mají na mysli zelené nebo zelenkavé odstíny.

Zajímavostí je, že v roce 1973 japonská vláda stanovila oficiální standardy pro semafory a rozhodla se pro odstín zelené, který je nejbližší k modré. V některých částech země, kde se stále používají starší systémy, se proto můžeš setkat se světlem, které ti bude připadat jako ledově modré.