Víš, proč některé houby po rozkrojení zmodrají? Mnozí si myslí, že jde o “magické houby”, ale není to tak

Pokud jsi někdy krájel hřib a najednou se jeho dužina změnila na sytě modrou, určitě tě napadlo: „Co je to za magii?“ Ale neboj, nejde o žádné kouzlo ani o signál, že jsi právě objevil halucinogenní poklad. Tento jev má zcela racionální, chemické vysvětlení. A pokud jsi houbař, měl bys ho znát.

Když se hřib změní na modrý: reakce, kterou způsobíš nožem

V přírodě existuje více než stovka druhů hub, které po poranění mění barvu. Nejznámější jsou hřibovité houby, například hřib zrnitý (Boletus luridus), hřib siný (Boletus erythropus) nebo gyropor modrající (Gyroporus cyanescens). Stačí je rozříznout nebo poranit a během pár sekund se zbarví do modra. To, co vidíš, je ve skutečnosti chemická reakce, oxidace fenolických sloučenin.

Houba obsahuje látky jako variegatová nebo xerokómová kyselina, které jsou bezbarvé, dokud nepřijdou do kontaktu se vzduchem. Tehdy enzymy spustí oxidaci a vytvoří modré chinonové pigmenty. Tyto enzymy se nazývají polyfenoloxidázy (PPO) a jsou zodpovědné také za hnědnutí jablka, když ho rozkrojíš. Jde tedy o stejný biologický princip, kyslík reaguje s organickými látkami a mění jejich strukturu i barvu. Houba se doslova „obarví kyslíkem“.

Zajímavé je, že vědci se domnívají, že tento jev nevznikl náhodou. Modrání je pravděpodobně obranný mechanismus, kterým se houba chrání před škůdci, plísněmi a bakteriemi. Oxidované produkty, které při této reakci vznikají, mohou být pro mikroorganismy toxické, zatímco modrá barva je jen vedlejší efekt této chemické obrany.

@thatfungiwoman Did you know mushrooms could turn blue??? I certainly didnt before getting into foraging. This is a bolete species but i can’t remember which one, mushrooms turn blue due to the oxidation of organic acids. #fyp #mushrooms #fungi #bolete #boletus #fungus #interesting #foraging ♬ i like the way you kiss me – Artemas

Ne každá modrá houba tě pošle na trip

Tento fenomén vyvolává také množství mýtů. Mnozí lidé si myslí, že když houba modrá, obsahuje psilocybin, známý halucinogen, který způsobuje psychedelické účinky. Pravdou ale je, že většina modrajících hub nemá s halucinogeny nic společného.

Halucinogenní houby, tedy druhy z rodu Psilocybe (například Psilocybe cubensis nebo Psilocybe semilanceata), opravdu modrají po poranění. Ale v tomto případě jde o oxidaci samotného psilocybinu na psilocin, což je látka zodpovědná za psychotropní účinky. U hřibů, které běžně najdeš v lese, však dochází jen k oxidaci neškodných fenolických kyselin.

V Česku se běžně vyskytují modrající druhy jako hřib siný nebo hřib zrnitý, které mohou na řezu vypadat jako z pohádky o LSD, ale jsou naprosto bezpečné a často i jedlé, pokud se správně tepelně upraví. Jiné druhy, jako hřib satan (Rubroboletus satanas), modrají také, ale jsou jedovaté. A muchomůrka zelená (Amanita phalloides) je smrtelně jedovatá, i když nemění barvu vůbec. Modrání tedy není znakem jedovatosti, je to jen chemická reakce, která probíhá v pletivu houby po kontaktu s kyslíkem.

Když houba zmodrá, nepanikař, ale obdivuj chemii

Modrání hub je nádherný příklad toho, jak funguje příroda. Jediný řez spustí kaskádu chemických reakcí, které chrání houbu před mikroskopickými nepřáteli a zároveň vytvářejí fascinující vizuální efekt.

Takže až příště v lese uvidíš, jak se tvůj hřib mění na modrý, nepanikař, že jsi narazil na něco jedovatého nebo halucinogenního. Sleduješ jen evolučně vylepšený chemický štít, který houba používá už miliony let. A pokud si ji dáš do košíku, maximálně tě zaujme její barva, ne realita kolem tebe.