Víš, proč se kočky dožívají vyššího věku než psi? Věda má konečně odpověď, proč tomu tak je

Pokud máš doma druhého nebo třetího psa a kočku, tak sis pravděpodobně všiml, že psi se dožívají nižšího věku ve srovnání s kočkami. Někdy nad tím přemýšlíš, proč je tomu tak? Právě na tuto otázku se snažili najít odpověď vědci z University of Bath.

Konkrétně se zeptali: „Jaké genetické faktory přispívají k rozdílům v maximální délce života mezi různými druhy savců?“ Aby na ni odpověděli, zaměřili se na souvislosti mezi velikostí mozku, imunitním systémem a genetickými změnami v genomu, především na to, zda druhy, které se dožívají vyššího věku, nemají v DNA něco navíc, co je předurčuje k delšímu životu.

Vědci ve studii shromáždili údaje o nejdelší zaznamenaném věku 46 různých druhů savců a porovnali je s genetickými informacemi z jejich DNA. Nezaměřili se na průměrnou délku života (kterou může ovlivnit například predátor nebo nemoc), ale na maximální možný věk, kterého daný druh dosáhl. Pomocí počítačové analýzy poté hledali společné genetické rysy mezi dlouhověkými druhy.

Ukázalo se, že savci, kteří žijí déle, mají v genomu více genů souvisejících s imunitním systémem. Tyto geny pravděpodobně pomáhají organismu efektivněji bojovat s infekcemi, odstraňovat poškozené nebo stárnoucí buňky a chránit se proti rakovině. Zajímavé přitom je, že nejde jen o jednotlivé geny, ale často o celé skupiny genů, které se během evoluce rozšířily nebo zdvojnásobily.

„Druhy s větším mozkem nežijí déle pouze z ekologických důvodů, jejich genomy také vykazují paralelní expanze genů spojených s přežitím a udržováním života.“ vysvětlil hlavní autor studie, Dr. Benjamin Padilla-Morales z University of Bath.

Možná se teď ptáš, co Padilla řekl. Jinými slovy, velký mozek přináší výhody v chování, ale důležitá je také genetická výbava na buněčné a imunitní úrovni.

Na konkrétních příkladech to vypadá následovně: velryby a delfíni, kteří mají velké mozky, se dožívají 39 až 100 let. Naopak, myši s malým mozkem žijí jen jeden až dva roky. Existují ale výjimky, například krtek nebo netopýři sice nemají velké mozky, ale přesto se dožívají výjimečně vysokého věku. Vědci zjistili, že i tyto „výjimky“ mají v genomu rozšířené imunitní geny, což potvrzuje význam imunitního systému pro dlouhý život.

Závěr studie naznačuje, že dlouhý život savců je výsledkem kombinace většího mozku a odolného imunitního systému, který se během evoluce vyvíjel spolu s mozkovými kapacitami. Vědci plánují v budoucnosti dále zkoumat také geny související s rakovinou, aby lépe pochopili, proč některé druhy stárnou pomaleji než jiné.

Ale abychom se vrátili na začátek, proč se kočky dožívají vyššího věku, je to díky tomu, že patří mezi savce s relativně větším mozkem a komplexnějším imunitním systémem. Mají v genomu větší množství genů spojených s imunitními funkcemi. Tyto geny pomáhají organismu efektivněji odstraňovat poškozené buňky, bojovat s infekcemi a bránit se proti nádorům. Z toho vyplývá, že kočky nežijí déle jen proto, že jsou menší nebo méně vystresované než psi. Jejich dlouhověkost má hluboké genetické kořeny.