Víš, proč se ti na monitoru objeví divné pruhy, když ho natočíš kamerou?

Představ si, že chceš natáčet video z obrazovky počítače nebo televize, abys zachytil přesně to, co vidíš. Zapneš kameru, namíříš ji na monitor a… místo krásného, stabilního obrazu se na záznamu objeví blikání nebo tmavé pruhy, které se pomalu posouvají. A ty si říkáš, přece to očima vidím naprosto normálně, tak co je špatně? Skutečnost je taková, že nejde o chybu kamery ani monitoru. Problém je v tom, že tyto dvě zařízení se prostě nedokážou sladit.

Proč kamera a monitor spolu bojují

Nejvýrazněji se to projevovalo u starších CRT monitorů (těch s velkou „krabicí“ vzadu). Ty kreslily obraz postupně, tenká elektronová „tužka“ procházela řádek po řádku a každý bod na obrazovce svítil pouze na zlomek sekundy. Tvé oči to vnímaly jako stálé svícení, protože mozek si mezery doplnil. Kamera však zachytí jen to, co právě svítí, a pokud pixel už zhasnul, na videu se objevilo tmavé místo.

Ale podobný problém může nastat i u moderních displejů, i když z jiného důvodu. LCD a OLED panely sice drží obraz rozsvícený stále, ale mnoho z nich řídí jas použitím PWM (Pulse Width Modulation), což znamená, že světlo se ve skutečnosti velmi rychle zapíná a vypíná, i několik tisíckrát za sekundu. Oko to nevnímá, protože je to příliš rychlé, ale kamera pracuje jinak. Pokud se její snímková frekvence „netrefí“ do tohoto rytmu, na záznamu se mohou objevit jemné pruhy nebo blikání.

Další problém je v tom, že monitor a kamera nepracují ve stejném rytmu. Představ si, že monitor „mrkne“ například 60-, 70- nebo 120-krát za sekundu, zatímco kamera udělá 24, 30 nebo 50 snímků za sekundu. Když tento rytmus není přesně sladěný, kamera někdy zachytí obraz právě v momentě, kdy se na monitoru obnovuje, a na videu se tak objeví tmavý pruh. Ten poté postupně přechází celou obrazovku, podobně jako vypálená čára na starém filmovém pásku. V televizích tento problém řeší tak, že kameru a monitor přesně synchronizují, aby jeden zobrazoval přesně to, co druhý snímá.

Dá se s tímto problémem něco dělat doma?

Běžný uživatel má sice méně možností než televizní studio, ale něco se s tím dá dělat. Můžeš zkoušet změnit obnovovací frekvenci monitoru tak, aby byla násobkem snímkové frekvence kamery, například pro 24 fps kameru nastavit 48 nebo 72 Hz. Někdy pomůže i snížení rozlišení nebo vypnutí stabilizátoru obrazu, který nastavuje závěrku na 1/100 sekundy a tím blikání ještě více „pomáhá“.

Nejjednodušší řešení je však použití moderního LCD nebo OLED panelu s kvalitní regulací jasu a vysokou obnovovací frekvencí. Ale i tak platí, pokud se na záznamu objeví zvláštní pruhy, není to proto, že by se ti pokazila kamera nebo monitor. Je to jen důkazem, že tato dvě zařízení si prostě nerozumějí a bez malé technické magie se nikdy úplně nesjednotí.