Víš, proč zavřeš oči a zkřiví se ti tvář, když ochutnáš něco kyselého? Skutečný důvod tě překvapí

Odpověď spočívá v chemii kyselých chutí, evoluční závislosti na vitaminu C a ochranném nervovém reflexu.

jedenie citrona_1
Zdroj: Vedelijsteze.cz / Martin Borko

Představ si, že do ruky chytneš citrón, rozkrojíš ho a zakousneš se přímo do dužiny. Pravděpodobně víš, co bude následovat. Než stihneš nadechnout, tvoje tvář se zkřiví do grimasy, zavřeš oči a vypadáš, jako bys právě ochutnal něco nesnesitelného. Přemýšlel jsi někdy nad tím, proč takhle reagujeme všichni? Odborníci tvrdí, že za tím stojí spojení chemie, evoluce a nervového reflexu. Podívejme se na tuto téma blíže spolu s webovými stránkami livescience.com.

Ochutnal jsi citrón a okamžitě jsi zavřel oči? To není náhoda, ale starý evoluční trik

Nejprve se podívejme na samotnou kyselou chuť. To, co nazýváme kyselostí, je ve skutečnosti chemická reakce. Na jazyku máme specializované buňky v chuťových pohárech, které zachytávají volné protony, tedy ionty vodíku. Když jich je v ústech hodně, mozek to vyhodnotí jako kyselou chuť. Proton si můžeš představit jako maličkou pozitivně nabité částečku, která se uvolňuje z kyselin, například z citronové kyseliny. A právě tyto malé částečky jsou důvodem, proč citrón chutná tak štiplavě kyselo.

Tady přichází na řadu zajímavý fakt, většina zvířat si dokáže vitamin C vyrobit sama, ale my lidé jsme tuto schopnost ztratili před asi 61 miliony lety. Naši předkové totiž žili v prostředí, kde měli ovoce na dosah každý den. Vitaminu C měli dostatek, a tak mutace, která zrušila jeho tvorbu, nebyla problém. Výsledek? Dodnes ho musíme získávat ze stravy a kyselá chuť nás k tomu vede. Jinými slovy, evoluce nás naučila hledat kyselé chutě, protože signalizovaly zdroj něčeho životně důležitého.

Ale proč ty grimasy a zavřené oči?

Odpověď je v našich nervech. Když kyselost přesáhne určitou hranici, do mozku se pošle silný signál. Aktivuje se obličejový nerv, který ovládá svaly na tváři. Reflexně se stáhnou, což způsobí typické zkřivení úst a zavření očí. Je to automatická ochranná reakce na intenzivní podnět, podobně jako když prudké světlo vyvolá mrknutí. Jinými slovy, tvoje tělo řekne: “Tohle je opravdu silné, připrav se!” Zároveň jde také o evoluční obranu, která brání tomu, aby se kyselá šťáva dostala do očí a podráždila je.

Tento reflex je ale jen dočasný. Po chvíli se uvolní a my se rozhodneme, zda si kyselou chuť vychutnáme, nebo ji budeme nenávidět. Většina lidí si dobrovolně nezakousne do čistého citrónu, ale u jablek, pomerančů nebo kyselého zelí si kyselost doslova užíváme. Dává nám totiž nejen svěží chuť, ale také cenné živiny. A právě proto se kyselé chutě v našem jídelníčku udomácnily, jsou tak trochu výzvou, ale zároveň slibem něčeho prospěšného.

Takže příště, když se ti zkřiví tvář při kousku citrónu a oči se ti samy od sebe zavřou, vzpomeň si na to, že právě sleduješ ukázku dokonalé práce chemie, evoluce a nervového reflexu v praxi. A i když přitom vypadáš trochu směšně, tvoje tělo ti tím vlastně říká: “Hej, toto je pořádná kyselina, dávej si pozor!”

Komentáře