Víš, proč zbytky jídla často chutnají lépe až druhý den? Odpověď tě překvapí
Některá jídla chutnají lépe až druhý den. Víš proč? Odpověď se skrývá v chemii, umami a procesech, které v jídle probíhají i poté, co ho sundáš z plotny.
Možná sis toho všiml, některá jídla chutnají lépe druhý den než v den vaření. Zní to šíleně, že? Ale je to opravdu tak. Například guláš, kari, špagety bolognese a mnoho dalších. Přemýšlel jsi někdy nad tím, proč je to tak? Podívejme se na toto téma blíže společně se serverem iflscience.com, který na to upozornil.
Většina z nás si jídlo po uvaření hned vychutná. Možná tě to nikdy nenapadlo, ale proces vaření, v širším slova smyslu, pokračuje i po tom, co dáš hrnec ze sporáku dolů. Dokonce i v lednici, kde jídlo čeká na svou další šanci. A odpověď, proč často chutná lépe až druhý den, najdeš v chemii.
Vaření je v podstatě chemie v praxi
Tuky se rozpouštějí, bílkoviny se rozkládají, bakterie „voní“ a Maillardova reakce dodává opékanému steaku jeho typickou kůrku. Když jídlo tepelně upravujeme nebo spojujeme několik surovin do jednoho pokrmu, probíhají složité chemické procesy, i když si to často neuvědomujeme.
Zatímco ty spíš, v lednici probíhá chuťová magie. Ingredience v jídle, od koření a bylin až po zeleninu, se stačí spojit do jednoho lahodného celku. Ostřejší nebo štiplavé tóny mezitím trochu „vychladnou“ a pokrm je druhý den chuti vyváženější. Tento proces můžeš klidně přirovnat k „zrání“. Cibule a česnek například oxidují, čímž se zmírní jejich počáteční štiplavost. Oxidace navíc pozitivně ovlivňuje i silná koření jako kurkuma, černý pepř nebo koriandr.
Výrazné koření mezitým vypouští aroma do omáčky a ta se krásně rozptýlí v tukových částech jídla. Výsledek? Každé sousto je provoněné a dochucené rovnoměrně, namísto izolovaných chutí cítíš harmonický koncert pro své chuťové buňky.
Kromě toho se škrobnaté potraviny, například brambory, začnou rozkládat na cukry, což jim dodává jemnou sladkost.
To vše přispívá k tomu, že jídlo „zraje“ a stává se chuti složitějším a vyváženějším.
Proč druhý den cítíš v jídle bohatší „masitou“ příchuť?
Podobné kouzlo se děje i u masa, které je druhý den obvykle ještě lahodnější. Zde přichází na scénu umami, tzv. pátá základní chuť vedle sladké, slané, kyselé a hořké. Je to lahodně slaná, plná chuť (představ si silný vývar nebo parmezán). Umami vzniká díky glutamátu, aminokyselině, která se uvolňuje při rozkladu bílkovin. A hádej co, čím déle jídlo odpočívá a bílkoviny se rozkládají, tím silnější umami bombu pocítíš.
Nebo, vařil jsi někdy guláš nebo omáčku, která druhý den v hrnci ztuhla na želé? Ničeho se neboj, to je dobré znamení! Kolagen z masa se při vaření rozpadl na želatinu, která po vychladnutí přirozeně zahustí omáčku. A když ji znovu zahřeješ, želatina se znovu rozpustí a dodá jídlu hedvábnou, bohatou texturu. Výsledkem je plnější chuť a šťavnatější zážitek.
Trpělivost se tedy vyplácí, nechej jídlo odpočinout a ono tě na oplátku odmění ještě dokonalejší chutí.
