Zíváš, i když nejsi unavený? Vědci konečně našli odpověď, proč to děláme. Důvod, proč to děláš, tě překvapí

Zívání je fyziologický proces našeho těla, který si často spojujeme s únavou nebo nedostatkem spánku. Ale možná sis všiml, že ti často zívá i když jsi dobře vyspalý. Proč tedy zíváme i když nejsme unavení? Nejnovější vědecké výzkumy totiž tvrdí, že zívání může být způsobeno mechanismem termoregulace. Jde tedy o způsob, jak naše tělo chladí svůj mozek.

Zívání není jen “lidská zvláštnost”. Tento reflex pozorujeme i u mnoha druhů zvířat. Lvi zívají před lovem, ptáci při stresu a psi často zívají, když jsou nervózní. Vědci proto už dlouho tuší, že zívání má hlubší význam než jen signál únavy nebo nudy.

Zíváním chladíme mozek

Zívání je jedním z nejtajemnějších a nejčastěji přehlížených fyziologických projevů našeho těla. Vyskytuje se u všech savců a dokonce i u některých ptáků a ryb. Vzhledem k tomu, jak běžný je tento jev, je překvapivé, jak málo toho o něm víme.

Dlouho se například věřilo, že zívání je způsobené nedostatkem kyslíku. Tato hypotéza byla ale vyvrácena, protože zívání nezvyšuje hladinu kyslíku v krvi a ani nesnižuje hladinu oxidu uhličitého. Ukazuje se, že tento projev může mít zcela jiný a mnohem důležitější význam.

Ačkoli zívání většina lidí spojuje s únavou, nedostatkem spánku nebo nedostatkem kyslíku, tento fyziologický projev může být ve skutečnosti projevem potřeby ochladit mozek. Několik zdrojů, včetně portálu time.com, uvádí, že se zjistilo, že pozorovaní lidé zívali častěji při vyšších teplotách. Jiné faktory, jako je pohlaví, roční období, věk, vlhkost, čas strávený venku a počet hodin spánku noc předtím, neměly významný vliv na pravděpodobnost zívání. Nakonec z pozorování vyplývá, že zívání souvisí s regulací teploty mozku.

Jak zívání chladí mozek?

Zívání je složitá akce zahrnující hluboký nádech, široké otevření úst, stahování svalů obličeje, někdy až slzení očí a dočasné pozastavení ostatních činností. Tento krátký fyzický projev má na naše tělo několik chladicích efektů.

Při zívání dochází k náhlému přísunu vzduchu do ústní a nosní dutiny. Pokud je tento vzduch z okolí chladnější než naše tělesná teplota, dokáže ochladit naše dutiny a cévy, které se nacházejí v lebce. Tímto chladnějším vzduchem se tedy ochlazuje krev, která proudí do mozku, a tím i celý mozek. Navíc zívání pomáhá k lepšímu prokrvení mozku. To také vede k ochlazování, protože teplejší krev se rychleji dostane pryč z mozku.

K rychlejšímu proudu krve pomáhá i to, že při zívání se stahuje a roztahuje svalstvo na naší tváři a čelisti. Pohyb svalů, vedle průtoku krve, ovlivňuje také lymfatický systém kolem mozkových blán. To má za následek rychlejší odvod tepla z mozku.

Někteří vědci dokonce předpokládají, že zívání mohlo mít v průběhu evoluce úlohu v udržování bdělosti. Když se mozek přehřál nebo začala klesat pozornost, krátké zívání mohlo sloužit jako biologický mechanismus na obnovu koncentrace a výkonu. Proto se u lidí zívání často objevuje v momentech těsně před výkonem, například před zkouškou, před vystoupením nebo před řízením.

A co sociální zívání?

Víme, že zívání je nakažlivé. Tedy když zívá někdo ve tvém okolí, chce se zívat i tobě. Tento jev je známý jako sociální zrcadlení, související s empatií a neuronůmi zrcadlení v mozku. Ale i toto zívání může být spojeno s termoregulací našich mozků. Děje se tak, protože v místnosti, kde je více lidí, je přirozeně tepleji a navíc vyšší fyzická nebo emocionální aktivita může vést k zvýšení teploty mozku u více lidí současně.

Příště, když zívneš, nesnaž se to zadržovat. Možná právě pomáháš svému mozku lépe fungovat. A pokud zíváš ve skupině lidí, je velká šance, že se to rozšíří jako efekt domina, nejen kvůli empatii, ale také kvůli potřebě ochladit mozek v společném prostředí.