Vědci to spočítali. Pokud jíš více masa, než je tohle, škodíš planetě. Dokážeš si to představit, nebo je to málo?!

Máme jen jednu planetu a měli bychom se o ni řádně starat. Jistě jste si všiml, že podnebí na naší planetě se mění rychleji, než by mělo a to převážně díky nám, lidem.

Není žádným tajemstvím, že živočišná výroba hraje významnou roli při vzniku skleníkových plynů. Množství emisí závisí na konkrétním druhu zvířete, způsobu jeho chovu, stejně jako na krmení. Například kravy produkují metan jako vedlejší produkt trávení. Jedná se o plyn, který je 28 až 34-krát účinnější při oteplování atmosféry než oxid uhličitý. Emise vznikají ale také při chovu jiných druhů zvířat, jako je například drůbež.

Můžeme nakrmit svět a přitom nepřekročit hranice planety?

Vědci z Technical University of Denmark se proto položili důležitou otázku: Je možné uspokojit výživové potřeby celé světové populace bez toho, aniž bychom překročili environmentální limity Země? S touto otázkou se pustili do komplexního výzkumu. Jejich cílem bylo zjistit, zda existuje způsob, jak sestavit výživově dostatečnou stravu pro celou populaci tak, aby zároveň nebyla zátěží pro životní prostředí. Součástí jejich práce bylo také stanovení konkrétních množství různých druhů potravin, zejména masa, které můžeme konzumovat bez ohrožení udržitelnosti.

Při hledání odpovědí vědci vycházeli z konceptu tzv. planetárních hranic. Jedná se o vědecký rámec, který definuje limity, v rámci kterých může lidstvo fungovat bez rizika vážných ekologických dopadů. Zaměřili se především na faktory jako jsou emise skleníkových plynů, spotřeba vody, využívání půdy a znečišťování živinami, jako jsou například dusík a fosfor.

Následně vytvořili a analyzovali více než 100 000 různých modelů stravovacích režimů. Prozkoumávali různé typy stravy, od veganských, vegetariánských, přes pescetariánské (s rybami), až po diety, které obsahovaly různé díly masa. Každou z těchto diet hodnotili z hlediska environmentálních dopadů, výživové hodnoty a celkové udržitelnosti.

Hledání rovnováhy mezi zdravím a planetou

Vědci použili výpočetní modelování a optimalizační algoritmy, aby identifikovali kompromisy mezi zdravím a ochranou životního prostředí. Jejich cílem bylo vypočítat maximální množství potravin, které může člověk pravidelně konzumovat bez překročení planetárních hranic.

Výsledek byl jednoznačný. Ano, je možné nakrmit celý svět a přitom nepřekročit ekologické limity, ale pouze za předpokladu, že radikálně změníme naše stravovací návyky.

Méně červeného masa, více rostlinné stravy

Závěry studie ukázaly, že červené maso, zejména hovězí a jehněčí, není udržitelné ani v mírných množstvích, pokud chceme zůstat v rámci bezpečných ekologických limitů. Naopak, drůbež a vepřové maso mohou být součástí udržitelného jídelníčku, ale pouze do množství 255 gramů týdně na osobu.

Vědci také upozorňují, že pescetariánská, vegetariánská a veganská strava mají výrazně nižší ekologický dopad a mají vyšší šanci zůstat v rámci možností planety.

To není vše nebo nic

Esenciální poselství studie je povzbuzující. Vědci zdůrazňují, že změna nemusí být extrémní, ve smyslu „vše nebo nic“. Nemusíme zcela eliminovat vše živočišné. Důležitý je celkový složení stravy a její dlouhodobá rovnováha – aby byla prospěšná nejen pro naše zdraví, ale i pro planetu. Klíčem je udržitelnost, ne dokonalost.