Vědci zjistili znepokojivý efekt kávy, o kterém se dosud moc nevědělo. V této situaci je lepší vyhnout se kávě

Mnozí z nás začínají den šálkem kávy a to i v situaci, kdy na tom zdravotně nejsme nejlépe. Pokud si myslíš, že šálek kávy během antibiotické léčby nemůže nic pokazit nebo ti pomůže cítit se lépe, není tomu úplně tak, zjistili vědci z Německa.

Kofein a antibiotika nemusí být ideální kombinace

Tým výzkumníků z univerzit v Tübingenu a Würzburgu objevil něco, co může úplně změnit pohled na to, jak se bakterie chovají v našem těle. Podařilo se jim odhalit, že běžné látky, které přijímáme každý den, dokážou ovlivnit účinnost antibiotik. A mezi nimi je i kofein, který má schopnost spustit v bakteriích celý poplachový systém

Kofein spouští poplachový mechanismus

Vědci zkoumali bakterii Escherichia coli, kterou má v těle mnoho lidí a která může způsobit různé infekce. Testovali až 94 různých látek, mezi kterými byla antibiotika, léky i běžné složky naší potravy. Zaměřili se na to, co se děje na úrovni genů bakterií, a zjistili, že některé látky dokážou aktivovat jejich obranné mechanismy. Jinými slovy, bakterie si začne sama regulovat, co do ní vstupuje a co z ní odchází.

V našem těle se bakterie neustále rozhodují, jaké látky vpustí dovnitř a jaké naopak vytlačí ven. Mají na to speciální „brány“, kterým vědci říkají poriny, a také „pumpy“, které látky vyhazují zpět ven. Za normálních okolností tento proces funguje vyváženě, ale kofein do něj dokáže zasáhnout a ovlivnit ho.

Co přesně kofein dělá s antibiotiky

Možná se teď ptáš, co přesně kofein dělá. Spouští aktivitu genového regulátoru Rob, který následně změní chování těchto transportních proteinů. Výsledek je jednoduchý. Bakterie vpustí do svého vnitřku méně antibiotika a zároveň se ho rychleji zbaví. Možná už tušíš, co to znamená. Vědci říkají, že kofein ve finále dokáže oslabit účinek některých antibiotik, například ciprofloxacinu, který se používá při léčbě různých infekcí.

Tento efekt se nazývá antagonická interakce. Neznamená to, že kofein přímo ničí antibiotikum, ale mění chování bakterií tak, že lék má menší šanci účinně zasáhnout cíl. Zajímavé je, že tento efekt neplatí pro všechny bakterie stejně.

U příbuzné bakterie Salmonella enterica se nic podobného neprojevilo. To ukazuje, že různé druhy bakterií reagují na stejné podněty odlišně. Rozdíl je v tom, jak jsou nastavené jejich transportní cesty a jakou roli hrají při příjmu antibiotik.

Výzkumníci závěrem upozorňují, že tento jev může mít velký vliv na budoucí léčbu. Pokud látky, které přijímáme v potravě nebo přes léky, dokážou oslabit účinnost antibiotik, je možné, že v budoucnu se lékaři budou muset ptát i na to, co pacienti pijí nebo jedí během léčby. Při předepisování léků by tak mohlo být potřeba zohlednit nejen samotné dávkování, ale také možné interakce s běžnými potravinami a nápoji.