Vědci odhalili další účinek kofeinu na lidské tělo. Káva ti teď bude chutnat ještě více

Možná také každé ráno dopřeješ kávu, aby tě nakopla. Kofein je látka, která se váže na adenosinové receptory. Tím blokuje adenosin, který by se za normálních okolností navázal a způsobil pocit ospalosti a únavy. Výsledkem je, že se cítíš bdělejší. Jen pro zajímavost, kofein ti ve skutečnosti nedodává energii v pravděpodobném slovo smyslu. Spíše si „půjčuje“ energii z budoucnosti. Když se totiž v těle rozloží, nahromaděný adenosin se konečně dostane tam, kam se chtěl dostat už dávno, a únava tě dojde.

Zdá se však, že kofein má ještě jeden účinok, o kterém jsme dosud nevěděli. V tomto případě se nemusíš bát, že by ti škodil. Právě naopak. Výzkumníci z Queen Mary University of London si položili otázku, zdali kofein, látka, kterou každodenně přijímáme v kávě, může pomáhat buňkám žít déle a zpomalovat jejich stárnutí. A pokud ano, jak to přesně dělá. Jinými slovy, zajímalo je, co se děje vnitř buňku pod vlivem kofeinu a zda by tento proces mohl zlepšit zdraví nebo prodloužit životnost buňky.

Jak kofein ovlivňuje buňky na molekulární úrovni?

Aby našli odpověď, zkoumali, zda kofein může aktivovat buňčí systémy, které pomáhají buňkám lépe hospodařit s energií, opravovat poškození a zvládat stres. Tyto procesy jsou úzce spojené se stárnutím.

Cílem výzkumu bylo pochopit, jak kofein ovlivňuje molekulární mechanismy v buňkách. Zaměřili se především na dvě konkrétní regulační dráhy, AMPK a TORC1. AMPK funguje jako senzor buňčí energie a TORC1 reguluje růst buňek a jejich reakci na dostupnost živin. Vědcům šlo o to, zjistit, zda by kofein mohl fungovat obdobně jako látky, které se dnes zkoumají jako potenciální zpomalovače stárnutí, jako například metformin nebo rapamycin.

K dosažení odpovědi, provedli řadu experimentů s kvasinkami druhu Schizosaccharomyces pombe, které mají překvapivě podobné buňčí regulační dráhy jako lidské buňky. Do prostředí, ve kterém kvasinky rostly, přidávali kofein a sledovali, jak ovlivňuje jejich životnost, růst, dělení a schopnost zvládat stres. Použili také geneticky upravené kvasinky, u nichž mohli cíleně blokovat nebo sledovat konkrétní proteiny, jako jsou AMPK a TORC1, aby určili, jakou cestou kofein působí.

Kromě toho měřili aktivitu těchto dráh pomocí molekulárních technik, které jim umožnily zjistit, zda jsou proteiny AMPK a TORC1 po působení kofeinu aktivní nebo ne. Takto odhalili, že kofein aktivuje AMPK, tedy senzor buňčí energie, a zároveň nepřímo potlačuje aktivitu TORC1.

Jestli ti to přijde složité, může se to říct i jednodušeji. Vědci sledovali, jak kofein ovlivňuje vnitřní spínače v buňkách, které rozhodují o tom, jak buňky hospodaří s energií, jak rostou a jak dokážou opravit poškození.

Kofein pomáhá buňkám žít déle

Pojďme nyní k nejzajímavějšímu, k výsledkům. Ty ukázaly, že kofein skutečně pomáhá buňkám žít déle. Když buňky kvasinek dostaly kofein, začaly se chovat, jako by měly málo energie, i když jí měly dostatek. Díky tomu se v nich aktivoval ochranný režim, který je nutí šetřit energií, opravovat poškození a lépe zvládat stres.

Tento mechanismus řídí protein AMPK, který kofein aktivuje. AMPK funguje jako energetický senzor. Když se buňkám nedaří, zapne se a pomáhá jim přežít. Vědci zároveň zjistili, že kofein nepůsobí přímo na růstové mechanismy, jak se předtím předpokládalo, ale působí nepřímo právě skrze AMPK.

Když je AMPK aktivovaná, sníží se aktivita dalšího důležitého buňčího regulátoru, TORC1. Ten má na starosti růst a dělení buňek. Když se jeho aktivita utlumí, buňky se místo růstu zaměří na údržbu a věčnost.

Stručně řečeno, kofein klame buňky, že mají málo energie. Poté se přepnou do režimu úspěchu a ochrany, což jim pomáhá žít déle a odolávat poškozením.